Článek
Putin svým dekretem uznal nezávislost Krymu, jehož převážně ruskojazyční obyvatelé se v nedělním referendu vyslovili pro připojení poloostrova k Rusku. Nastolení nové proruské regionální vlády a vyhlášení referenda následovalo poté, co poloostrov fakticky ovládli ruští vojáci.
"Pokud Putin bude pokračovat v tom, co dělá (na Ukrajině), můžeme zvážit, že zrušíme tyto prodeje, ale žádáme ostatní, aby postupovali obdobně," řekl Fabius v televizním rozhovoru podle agentury AFP. Upřesnil však, že zrušení prodeje vojenských lodí by bylo součástí až "třetí úrovně" sankcí proti Rusku.
Až donedávna se Francie vyhýbala diskusím o tom, zda by mohla pozastavit kontrakt s Ruskem z roku 2011 na dodávku dvou vrtulníkových lodí Mistral s opcí na další dvě v hodnotě 1,2 miliardy eur (32,8 miliardy Kč).
Velký nákup od rozpadu Sovětského svazu
Dlouho diskutovaný nákup byl prvním velkým nákupem ruské armády v zahraničí od rozpadu Sovětského svazu. Rusko se rozhodlo koupit lodě kvůli napojení na vyspělé technologie. To v té době vyděsilo některé další členy Severoatlantické aliance (NATO), zvláště vzhledem k válce v Gruzii v roce 2008.
První loď, Vladivostok, má Rusko obdržet v posledním čtvrtletí letošního roku. Druhou, která se jmenuje po krymském přístavu Sevastopol, by Moskva měla obdržet v roce 2016. Vladivostok již na začátku března uskutečnil zkušební plavbu na moři.