Článek
„Příští týden v pondělí to posuneme, aby se zákon co nejrychleji napsal,“ řekl Okamura. Ministři podle něj mají na pondělní koaliční radě podat zprávu, v jaké fázi je zákon rozpracován. Okamura rovněž uvedl, že téma už řešil s ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO). Méně cizinců v Česku by však firmám výrazně zkomplikovalo život.
„Jakékoliv omezení počtu pracovníků z Ukrajiny by znamenalo, že se zastaví české stavebnictví, významná část průmyslu, logistika, ale třeba i nemocnice a domovy důchodců,“ sdělil Novinkám prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
Zdaleka největší skupinou cizinců u nás jsou Ukrajinci, podle poslední zprávy rezortu vnitra je jich přes 590 tisíc, z toho více než 390 tisíc jsou uprchlíci, kteří přišli po vypuknutí ruské agrese v roce 2022.
„Vzhledem k dlouhodobému nedostatku pracovníků na českém trhu práce je přítomnost ukrajinských zaměstnanců pro firmy velmi důležitá,“ potvrdil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „Pokud by mělo dojít k masivnějšímu odlivu ukrajinských pracovníků, mělo by to na českou ekonomiku negativní dopad,“ dodal.
Klíčovou roli Ukrajinců potvrzují i firmy. „Výrazný přísun pracovní síly z Východu v důsledku války na Ukrajině nám pomáhá řešit situaci s nedostatkem lidí,“ sdělil už dříve generální ředitel Metrostavu Jaroslav Heran. Firma by podle něj naopak uvítala, aby bylo možné přivádět do Česka zahraniční zaměstnance snáze než dosud.
Zatím není jasné, jak chce kabinet podmínky pro cizince upravit, ve vládním prohlášení je pouze vágní formulace „zpřísníme pravidla pro pobyt cizinců“.
Postoje nejsilnější strany koalice, ANO, a menšinové SPD se přitom v tématu zaměstnávání cizích státních příslušníků rozcházejí. Hnutí ANO si ve své hospodářské strategii dalo závazek zvýšit počet kvalifikovaných zahraničních pracovníků o sto tisíc do roku 2030. Předvolební program SPD naopak zdůrazňoval heslo „Práce především pro občany ČR“ a hnutí mezi svými cíli zmiňovalo „zavedení principu Čech na prvním místě – povinnost firem primárně obsazovat volná pracovní místa občany ČR.“
Realita je však taková, že podniky mají problém místa vůbec obsadit. „Ukrajinci dnes vykonávají spoustu práce, kterou Češi nechtějí dělat. A bude hůř. Během deseti let kvůli věku z pracovního trhu zmizí milion Čechů a budeme je muset někým nahradit,“ popsal Prouza. Řada Ukrajinců navíc podle něj postupně přechází na kvalifikovanější práce místo jednoduchých manuálních.
Zatímco se SPD slovně vymezuje proti cizincům a zejména Ukrajincům, naplno už se rozeběhlo další kolo prodlužování dočasné ochrany, kterou zaručuje Evropská unie. Díky ní mohou v Česku pobývat váleční uprchlíci z Ukrajiny a mají přístup na český trh práce. Předchozí kabinet totiž upravil zákon tak, aby se kvůli dalšímu prodlužování ochrany nemusela měnit legislativa.
Registrace k prodloužení pobytu se spustily 8. ledna. „K páteční 15. hodině (pátek 16. ledna - pozn. red.) bylo provedeno 210 tisíc registrací,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Zájemci mají čas do 15. března a dá se očekávat, že celkový počet žádostí se bude pohybovat okolo zmíněného údaje 390 tisíc osob. Kdo se zaregistruje a pak se dostaví na ministerstvo vnitra, bude chráněn do března 2027.
