Podle bývalého šéfa australské tajné služby Paula Dibba byly tyto manévry ještě větší hrozbou než kubánská raketová krize v roce 1962.

„Mohly spustit vrcholnou neúmyslnou katastrofu, přičemž jaderné kapacity připravené k okamžitému úderu byly na straně USA i Sovětů řádově vyšší než v roce 1962,“ upozornil.

Modří proti oranžovým

Do cvičení Able Archer se zapojilo čtyřicet tisíc vojáků USA a dalších zemí NATO, jejichž aktivity v rámci západní Evropy byly koordinovány pomocí šifrovaných komunikačních systémů. Mimořádně realistické cvičení se opíralo o scénář, podle nějž modří (NATO) brání své spojence v Jugoslávii poté, co tam oranžoví (Varšavská smlouva) nasadili síly k potlačení nepokojů. Na akci modrých reagují oranžoví vpády do Finska, Norska a Řecka. Jak střet sílí, obě strany sahají k chemickým a jaderným zbraním.

Cvičení se konalo pouhých pár měsíců poté, co prezident USA Ronald Reagan označil Sovětský svaz za „říši zla” a ohlásil program „hvězdných válek“. Navíc jen o několik týdnů dříve sestřelili Sověti jihokorejské civilní letadlo s 269 lidmi na palubě, jež považovali za špionážní letoun.

Moskva, která nevěděla, že NATO jen cvičí, odpověděla příkazem umístit jaderné zbraně na tucet bombardérů v NDR a Polsku. Do stavu zvýšené pohotovosti uvedla posádky 70 raket SS-20, zatímco sovětské ponorky s jadernými raketami si to namířily pod arktický led, aby odsud mohly v případě potřeby zasadit odvetný úder.

NATO si zpočátku myslelo, že i Sověti provádějí jen své cvičení. Už v té době však britská špionáž varovala, že „nemůžeme vyloučit možnost, že přinejmenším někteří sovětští činitelé a důstojníci chybně vyložili Able Archer 83 jako reálnou hrozbu“. Jejich domněnku potvrdil i pracovník KGB Oleg Gordijevskij, který přeběhl na Západ. Sdělil totiž, že cvičení vyvolalo v Moskvě paniku a přesvědčení, že jaderný úder na sovětské území je reálnou možností.

Přeběhlík Gordijevskij přesvědčil i Reagana

Nakonec byla upozorněna i tehdejší britská premiérka Margaret Thatcherová, že reakce Moskvy na manévry „odráží znepokojení Sovětského svazu nad možným překvapivým úderem NATO prováděným pod krytem cvičení“. S odvoláním na nově získané dokumenty to sdělil Peter Burt, ředitel protijaderné Nukleární informační služby (NIS).

„Dokumenty zachycují klíčový moment v moderních dějinách – bod, v němž si znepokojená vláda Thatcherové uvědomila, že studenou válku je nutno ukončit, a v němž také začal proces přesvědčování jejích amerických spojenců,“ dodal.

Premiérka totiž přikázala zahájit jednání s Američany s cílem vyloučit opakování podobného rizika. Počítalo se i s možností, že NATO začne Sověty o cvičeních informovat.

Na informace Gordijevského upozornili i Reagana, který se s bývalým příslušníkem KGB také setkal. Podle Burta zapůsobily Rusovy argumenty na prezidenta tak silně, že začal usilovat o nové uvolnění vztahů se Sověty.