Článek
Americký prezident Barack Obama podepsal v dubnu 2010 v Praze s tehdejším ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem dohodu "nový START" o omezení jaderných zbraní a slíbil, že bude s Moskvou pracovat na dalším snižování této výzbroje ve světě. Rusko je ale na své odstrašující jaderné síle stále víc závislé vzhledem k relativní slabosti v konvenčních zbraních a kvůli obavám z přesných zbraní, v nichž je za USA pozadu.
"Nemůžeme jen omezovat strategické jaderné arzenály a nechat stranou další zbraně, v nichž mají naši partneři nepopiratelnou kvantitativní i kvalitativní převahu," zdůraznil Gerasimov. To by podle jeho slov ohrozilo bezpečnost Ruska.
Podle AP tím mimo jiné narážel na záměry Spojených států přizpůsobit konvenční hlavice pro některé jaderné rakety dlouhého doletu. Takové zbraně by podle šéfa ruského generálního štábu měly být do jednání zahrnuty.
Plán USA: Do hodiny udeřit kdekoliv na světě
USA zvažují vývoj zbraní pro takzvaný rychlý globální úder, které by umožnily zasáhnout jakýkoli cíl kdekoli na Zemi během méně než hodiny. Tyto plány zahrnují například přizpůsobení zmíněných konvenčních hlavic pro střely dlouhého doletu nebo vývoj nových nadzvukových nosičů schopných dosahovat rychlosti přinejmenším pětkrát vyšší, než je rychlost zvuku.
"Rusko bude snižovat svoje strategické útočné zbraně, jen bude-li si jisté, že protiraketová obrana USA neohrožuje jeho jaderný potenciál," zdůraznil podle agentury ITAR-TASS Gerasimov na konferenci.
Za další problém v této souvislosti také označil nedostatečnou kontrolu konvenční výzbroje v Evropě, protože současný bezpečnostní systém vychází ze situace, jaká byla v době "studené války", a v některých aspektech tudíž neodpovídá současným podmínkám.