Hlasování zpochybnil zpravodaj zprávy týkající se výjimky, jímž je britský liberální europoslanec Andrew Duff. Otázkou totiž je, zda za lidoveckou frakci nehlasovalo více lidí, než mělo.

Státy EU se v roce 2009 zavázaly, že výjimku – Prahou požadovaný protokol k Lisabonské smlouvě – přijmou. Původně se uvažovalo, že by se tak stalo souběžně se smlouvou o vstupu Chorvatska do unie, jejíž ratifikace však už běží.

V lednu se ústavní výbor EP nebyl schopen v záležitosti výjimky rozhodnout. V pondělí výbor většinou jednoho hlasu doporučil, aby se Evropská rada výjimkou zabývala. [celá zpráva]

Pak ale bylo hlasování z procedurálních důvodů zpochybněno. Opakovat by se mělo pravděpodobně 9. října.

Evropský parlament má ve věci výjimky jen konzultační roli, bez jeho vyjádření však není možné, aby dokument schválily členské země.

"Klausova výjimka rozdělila poslance na ty, kteří jsou proti, a na ty, kteří vědí, že nic nepřinese, ale z principu chtěli podpořit Českou republiku," uvedla europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová. "Je s podivem, že se výbor pro ústavní záležitosti, kde sedí renomovaní právníci, zasekl na tak podružné a nic neřešící záležitosti, jako je Klausova výjimka."

Obavy z nároků sudetských Němců

Příslib protokolu si Klaus vymohl s argumentem, že je třeba zajistit ochranu před případnými nároky vysídlených sudetských Němců na majetek v ČR, které by mohly být vznášeny u Evropského soudního dvora. Výjimka má potvrdit, že v Česku nebude možné soudně vymáhat práva, která nejsou zakotvena v českých zákonech.

Podle některých právníků jsou ale obavy týkající se případných požadavků sudetských Němců liché. Někteří odborníci se také domnívají, že i po připojení se k protokolu o takzvané výjimce je Listina základních práv EU v České republice závazná.