„Nic dalšího nevím,“ uvedla pro francouzskou agenturu Sandra Noriegová. Potvrdila však, že otcovi právníci byli vyrozuměni o přijetí žádosti panamské vlády.

Sedmasedmdesátiletý Noriega byl pařížským soudem odsouzen loni v červenci. Do Francie ho vydaly Spojené státy, kde si bývalý diktátor odseděl 17 let. Francouzský soud mu vyměřil dalších sedm roků za mřížemi kvůli praní peněz z obchodu s drogami prostřednictvím francouzských bank v 80. letech.

Vydání do Panamy musely odsouhlasit USA, což vyplývá ze smluv v takovém případě, kdy si odsouzený neodslouží celý vyměřený trest. Původně si měl v USA odpykat 20 let za pašování drog, ale byl pro dobré chování puštěn na svobodu dříve.

Návrat Noriegy do Panamy kritizují pozůstalí po obětech jeho režimu. Nelíbí se jim hlavně záměr vlády umístit ho do zvláštní cely. „Je to urážka, že by tento muž měl dostat luxusní celu,“ citovala AFP Carmenzu Spadaforovou, jejíhož bratra unesli a popravili v roce 1985. „Noriega musí být v normální cele, protože všichni Panamci si jsou rovni,“ řekl Mauro Zuniga, jehož vojáci unesli a mučili o rok dříve.

Panamský diktátor Manuel Noriega byl za studené války dlouholetým spojencem USA. Od šedesátých let pracoval pro americkou zpravodajskou službu CIA. Než se v roce 1983 stal vládcem Panamy, stál v čele tamní Národní gardy. Spolupráce s USA skončila v roce 1987.
O tři roky později podnikly Spojené státy do Panamy invazi a Noriega byl zadržen.