O jaderných zbraních se v posledních letech mluví především v souvislosti se státy osy zla, jako byl Irák a nadále jsou Severní Korea a Írán. Mluví o nich i kvůli strachu, že by se k pákistánskému jadernému arzenálu mohli v případě sílících nepokojů dostat všehoschopní muslimští teroristé.

Strach z Pákistánu

Poslední zveřejněné zprávy ukazují na velikost obav z pákistánských jaderných arzenálů, které USA a Británie sdílela s Ruskem.

Americký velvyslanec psal z Islámábádu: "Naší největší obavou není, že by islámští militanti ukradli nějakou zbraně, jako spíše to, že někdo pracující ve vládě v Pákistánu by mohl umožnit propašovat ven dostatek materiálu na výrobu takové zbraně. Přestože Pákistán čelí ekonomické katastrofě, vyrábí jaderné zbraně rychleji než kterákoli jiná země na světě." Ukazuje, jakou nedůvěru měl Washington ke svému spojenci v boji s terorismem.

Obavy potvrzovali Rusové, Jurij Koroljov z ruského ministerstva zahraničí řekl americkým představitelům, že "islamisté nejen touží po moci v Pákistánu, ale také se zkouší dostat k jadernému materiálu. V pákistánském jaderném raketovém programu je zapojeno 120 až 130 tisíc lidí. Není způsob, jak zaručit, že všichni jsou stoprocentně loajální a odpovědní".

Obavy z Moskvy a jaderné hrátky v Evropě 

Depeše diplomatů zveřejněné na WikiLeaks však ukázaly nejen strach z nedostatečného zabezpečení pákistánských zbraní a ze severokorejské a zejména íránské hrozby, když se v nich otevřeně hovořilo o možném útoku na Írán, který by podnikli Izraelci, a o jeho šancích, nebo o zájmu Saudů, aby USA útok na Írán provedly. [celá zpráva]

Poukázaly tak také na sílu jaderné karty v evropské politice a ve vztahu k Rusku. Depeše potvrdily, že v Německu, v Belgii a v Holandsku i v Turecku nadále zůstávají dislokovány americké jaderné zbraně. Skutečnost, že jsou jaderné zbraně na belgické základně Kleine Brogel, byla veřejným tajemstvím, píše list Der Standaard a Německo také netajilo, že na jeho území v Büchelu v Porýní je dvacet bomb.[celá zpráva]

Přítomnost zbraní v Německu potvrdila pak depeše popisující rozhovor amerického velvyslance v Německu Philipa Murphyho s tajemníkem amerického ministerstva zahraničí pro Evropu Philem Gordonem a německým bezpečnostním poradcem Christophem Heusgenem. Ten upozorňoval, že Berlín je proti tomu, aby na území zůstávaly jaderné bomby.

Spojené státy pracují se strachem z ruských zbraní

Strach z ruských jaderných zbraní trvá i po pádu Sovětského svazu. Ukazuje to úterní vydání listu The Wall Street Journal, kde se píše o přesunech ruských taktických jaderných zbraní k hranicím s východoevropskými členy Severoatlantické aliance. Američtí činitelé mají za to, že rozmisťování těchto zbraní souvisí s plány USA a NATO na výstavbu protiraketové obrany. Poslední známé přesuny taktických jaderných hlavic k hranicím těchto států se přitom údajně uskutečnily letos na jaře.

Podle amerických představitelů se přesouvají k hranicím států NATO přes sliby Moskvy, že tyto zbraně stáhne od hranic a sníží jejich počet. Spojené státy se bojí netransparentního chování Ruska ohledně taktických jaderných zbraní a bojí se, že jejich více než amerických. Proto nechtějí republikáni ratifikovat smlouvu o omezení strategických jaderných zbraní START, v nichž má Washington převahu.[celá zpráva]

Agentura Bloomberg ale uvedla s odvoláním na vysokého ruského činitele, že Rusko žádné taktické jaderné zbraně k hranicím zemí paktu NATO nepřesunulo. Michail Margelov, který stojí v čele horní komory parlamentu, řekl: „Nyní si s americkými partnery důvěřujeme a neděláme žádné kroky, aniž bychom své partnery neinformovali a konzultovali je s nimi.“ Přesun zbraní, o němž píše Wall Street Journal, by ale byl vodou na mlýn odpůrcům nové dohody o omezení strategických jaderných zbraní.

Jaderné licitace se štítem

Význam jaderné karty se ukázal i při jednáních o protiraketovém štítu v Polsku a v ČR. Depeše ukazují, jaké argumenty používalo Rusko pro zdůvodnění svého odporu. Vadilo mu hlavně, že radar v ČR by mohl vidět na ruské území a že by antirakety odvozené z balistických střel mohly být opět přeměněny na nosiče jaderných hlavic. Toho se u nového systému s menšími raketami SM-3 neobávají.

Ze zveřejněných dokumentů také vyplývá, že Rusko loni na jaře při jednání s americkou stranou odmítlo výměnu zrušení plánů na výstavbu součástí amerického protiraketového štítu v Česku a Polsku za svůj tlak na Írán. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tehdy uvedl, že jde o nesouvisející problémy, které je třeba zvažovat odděleně.