Rusko už dříve vzneslo nárok na většinu arktických vod, které sdílí se čtyřmi zeměmi NATO, a před více než půldruhým rokem umístilo ruskou vlajku na mořské dno pod severním pólem, aby svou pozici upevnilo.

"Sledujeme, jak daleko půjde militarizace této oblasti. V závislosti na tom potom rozhodneme, jak budeme postupovat," řekl podle agentury Interfax Makarov v Abú Dabí, kde se účastní mezinárodního zbrojního veletrhu.

foto: NOVINKY/Ondřej Lazar Krynek

Generální tajemník NATO Jaap De Hoop Scheffer minulý měsíc prohlásil, že NATO bude muset být vojensky přítomno v oblasti Arktidy, pokud globální oteplování povede v této části planety ke zprůchodnění mořských cest a velmoci vznesou nárok na bohaté zásoby surovin. Zároveň však zdůraznil, že je nutné budovat důvěru mezi pěti arktickými státy - čtyřmi členskými zeměmi NATO a Ruskem.

V oblasti jsou nyní mnohem viditelnější ruské námořní a vzdušné síly. Nad Arktidou létají strategické bombardéry dlouhého doletu a jsou často sledovány letouny NATO. Ruská severní flotila se základnou v Murmansku po období relativní nečinnosti, jež následovalo po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, zde posílila své hlídky.

Nároky na Arktidu si činí členské země NATO, které leží v oblasti: Kanada, USA, Norsko a Grónsko, což je autonomní ostrov patřící Dánskému království.
Narozdíl od Antarktidy, kde platí dohoda zamezující územním nárokům, v případě arktického regionu žádné ujednání neexistuje. Podle konvence OSN o mořském právu z roku 1982 mají země výhradní nárok na oblast do 200 mil (zhruba 320 kilometrů) od jejich pobřeží. Některé země usilují o rozšíření těchto zón.
Podle amerických vědců se v oblasti nachází zhruba 13 procent dosud neobjevených celosvětových zásob ropy a 30 procent plynu.