Hlavní obsah

Za své údajné rasistické názory se do depozitáře (v tom nejlepším případě) bude nově poroučet i 80 let stará jezdecká socha prezidenta Theodora Roo­sevelta (1901–09) z Přírodovědeckého muzea v New Yorku, jejíž kompozice byla už delší dobu předmětem kritiky.

V USA hromadně padají i další sochy

Zpodobňuje totiž Roosevelta jako dominantní osobnost v sedle, po jehož boku stojí černoch a indián, což budí pocit, že jsou podřízení, méněcenní. Podle kritiků považoval bělochy a anglicky mluvící za nadřazené. Rozhodlo se tak muzeum samo a starosta De Blasio hned kývl.

Pravnuk souhlasí

„Město podporuje žádost muzea. Je to správné rozhodnutí ve správnou dobu,“ prohlásil. V nynějším ovzduší boření soch, jež se nevyhnulo ani objeviteli Kryštofu Kolumbovi či autorovi hymny USA Francisi Keyovi, je málokdo proti. Vlnu protestů spustilo zabití černocha George Floyda v americkém Minneapolisu bělošským policistou při zatýkání 25. května.

„V posledních několika týdnech i u nás v muzeu hluboce zasáhlo sílící hnutí za rasovou spravedlnost, které povstalo po zabití George Floyda,“ řekla deníku The New York Times (NYT) ředitelka muzea Ellen Futterová. Zároveň zdůraznila, že muzeum nemá nic proti exprezidentovi Rooseveltovi. Tento newyorský rodák stál v čele USA v letech 1901 až 1909 a do sbírek muzea, které spoluzaložil jeho otec, i sám přispěl.

S odstraněním sochy, která před jedním z největších přírodovědných muzeí světa stojí od roku 1940, souhlasí i pravnuk Theodora Roosevelta. „Svět nepotřebuje sochy, pozůstatky jiného věku, které neodrážejí ani hodnoty člověka, jehož chtějí uctít, ani hodnoty rovnosti a spravedlnosti,“ řekl deníku NYT Theodore Roosevelt IV. „Kompozice jezdecké sochy neodráží odkaz (prezidenta) Theodora Roosevelta. Je čas sochu odstranit,“ dodal.

Socha před newyorským muzeem se stala v minulosti terčem veřejné kritiky. V roce 2017 protestující její podstavec postříkali červenou barvou symbolizující krev a vyzvali k jejímu odstranění. Sochu označili za symbol „patriarchátu, bílé nadvlády a kolonialismu osadníků“.

Schytal to také Grant

V San Francisku neunikl ani Ulysses Grant, strůjce vojenského vítězství Severu proti otrokářskému Jihu v občanské válce (1861–65) a pozdější prezident, jelikož prý vlastnil otroky. Jediného, Williama Jonese, dostal od svého tchána a dal mu svobodu už v roce 1857. Vystupoval pro zrušení otroctví.

Po zhanobení sochy někdejšího premiéra Winstona Chur­chilla v Londýně, který proslul rasistickými názory, v Bristolu strhli sochu Edwarda Colstona, přímého aktéra obchodu s otroky v 17. století. Má se za to, že do Ameriky přepravil na 80 tisíc černochů.

„Dějiny si neosvojujeme přes sochy. Učíme se o nich v muzeích, knihách a televizních programech. Sochy jsou o obdivu, o tom, říci si, že ten člověk učinil velké věci,“ poznamenal britský historik a filmař David Olusoga a stržení Colstonovy sochy schválil. „Byl to vrah,“ dodal.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků