Článek
„Politického odstupu od Bruselu bylo dosaženo. O tom není pochyb. Z ekonomického hlediska však máme co dohánět,“ píše v úvodu komentáře Ellwood.
Úřad pro rozpočtovou odpovědnost nedávno vypočítal, že brexit snižuje britský HDP o čtyři procenta. „Když to srovnáme s covidem, ten způsobil propad asi 1,5 procenta,“ připomíná konzervativní poslanec.
Pretty extraordinary article here from Tobias Ellwood, where he argues we should rejoin the single market to ease the cost of living crisis, even if it means accepting EU regs and freedom of movement.
— Tony Diver (@Tony_Diver) June 1, 2022
Is anyone else in his party going to back this idea? https://t.co/iFTIZReEoG
Ellwood upozorňuje, že se britský vývoz do Evropy snížil o 20 miliard liber.
„Od rybářů, kteří již nemohou prodávat své skotské lososy, přes zemědělce, podhodnocené nekontrolovaným dovozem, po výrobce sýrů z hrabství Cheshire, kteří si musí shánět zdravotní certifikáty v ceně 180 liber, až po City, která již nemůže nabízet finanční služby do Evropy – jedno odvětví za druhým dusí byrokracie, před kterou jsme měli utéct,“ stěžuje si.
Otec britského premiéra Johnsona získal francouzské občanství, byl proti brexitu
Nejde o jediný problém, který Ellwood přičítá brexitu, zmiňuje třeba i odchod unijních pracovníků z britského trhu či nevyřešenou otázku hranice s Irskem.
„Všechny tyto problémy by zmizely, kdybychom se odvážili posunout náš model brexitu opětovným připojením k jednotnému trhu EU (norský model),“ píše Ellwood.
Připomíná v této souvislosti často zmiňovanou kritiku osudového referenda, že tato jakási „kompromisní“ varianta nebyla obsažena na volebním lístku.
Nezapomínejme, že Winston Churchill i Margaret Thatcherová tento model podporovali s tím, že potenciální ekonomické výhody převažují nad nevýhodami
Podle něj by dávala větší smysl než současný mišmaš, kdy britské firmy musí pracovat jak s britskými regulacemi, tak s těmi unijními při exportu.
Volný pohyb osob se dá řešit, píše
Poslanec ve svých úvahách zmiňuje i skutečnost, že nezávislost na Bruselu a odstřihnutí se od evropských regulací nebyly jediné důvody, proč se Britové pro brexit vyslovili. Jedním z nejčastějších argumentů stoupenců brexitu byl také návrat k imigrační politice, v níž má teď – po zrušení volného pohybu osob – hlavní slovo Londýn.
Právě podmínku volného pohybu ale členství ve společném trhu obsahuje.
Národní ostuda, zuří Britové. Johnson přirovnal válku na Ukrajině k brexitu
„Výhrady k volnému pohybu osob v souvislosti s nároky na dávky pochopitelně přetrvávají, bylo by je zapotřebí řešit, ale nejsou nepřekonatelné. Nezapomínejme, že Winston Churchill i Margaret Thatcherová tento model podporovali s tím, že potenciální ekonomické výhody převažují nad nevýhodami,“ uzavírá komentář.
Přes dva miliony Britů si nemohou dovolit jídlo každý den
Podobné názory nejsou u Ellwooda překvapivé. V roce 2016 byl jedním z konzervativních poslanců, kteří se vyslovili proti odchodu z EU. Nedá se ale předpokládat, že by jeho názor v aktuálním poslaneckém klubu, který je většinově složen z opačně smýšlejících politiků, mohl získat podporu.
Podle serveru What UK Thinks, který nálady veřejnosti průběžně monitoruje, je společnost na ostrovech v otázce brexitu podobně rozdělená, jako byla před šesti lety. V současnosti považuje odchod z EU za špatné rozhodnutí 49 procent Britů, zatímco 37 procent je toho názoru, že země učinila správné rozhodnutí.