Hlavní obsah
Nelson Mandela Foto: Reuters

Nelson Mandela

Držitel Nobelovy ceny za mír, který se výrazně zasadil za ukončení apartheidu v Jihoafrické republice, jíž pět let vedl jako prezident. Za svou činnost strávil celkem 27 let ve vězení. V roce 2004 se stáhl z veřejného života. Zemřel v prosinci 2013 ve věku 95 let.

Nelson Mandela Foto: Reuters
Nelson Mandela

Narodil se jako Rolihlahla Mandela 18. července 1918 ve vesnici Mvezo asi 400 kilometrů vzdušnou čarou jihozápadně od jednoho z dnešních hlavních měst Bloemfonteinu. V té době bylo území součástí Jihoafrické unie. Stát existoval pod britskou správou s králem Jiřím V. v čele, vznikl sloučením několika kolonií v roce 1910.

Mandelovo jméno Rolihlahla v jazyce Xhosa znamená Potížista. Známý je i pod jmény Dalibunga, které obdržel po oslavě vstupu do dospělosti, a Madiba, klanovém jménu. Ta v Jihoafrické republice požívají nejvyšší vážnosti.

Oba Mandelovi rodiče byli negramotní, matka ho ale poslala v sedmi letech do náboženské školy. Tam také hned první den od učitelky obdržel jméno Nelson. Jak později vzpomínal, tento zvyk se uplatňoval hlavně kvůli „britským předsudkům o našem vzdělání“, děti tedy dostávaly jména bližší britské kultuře.

Na konci třicátých let studoval na černošské univerzitě ve Fort Hare, odkud ho však vyhodili kvůli organizování studentské stávky. Odešel do Johannesburgu, kde na Witwatersrandské univerzitě vystudoval dálkově práva.

Do politiky za práva černochů

Mandela, který celý život brojil proti rasovému útisku v Jižní Africe. V roce 1943 se přidal k Africkému národnímu kongresu (ANC). Toto multirasové národnostní hnutí usilovalo o politické změny, zejména v oblasti rasové diskriminace. Brzy nato vznikla Liga mladých ANC, Mandela se stal členem jejího výkonného výboru.

Když se v roce 1948 dostala k moci Národní strana a nastolila politiku apartheidu, Mandela spolu s ANC rozpoutal nenásilnou odbojnou kampaň. Za svou činnost byl v roce 1956 obviněn za velezradu, ale po zdlouhavém procesu byl nakonec osvobozen.

Mandela nejprve volil cestu pasivního odporu, avšak poté, co policie v roce 1960 v Sharpeville zastřelila na sedmdesát demonstrantů, přešel na radikálnější způsob vzdoru. ANC i další antirasové skupiny byly zakázány a tisícovky jejich příznivců skončily ve vězení. Tehdy Mandela stál u zrodu militantního křídla ANC uMkhonto we Sizwe (Kopí národa).

Odsouzen na doživotí

V roce 1960 policie zastřelila 69 osob v Sharpesville při protestu proti nošení zákonem nařízených osobních dokumentů. Po nepokojích bylo vyhlášeno stanné právo, ANC i další antirasové skupiny byly zakázány a tisícovky jejich příznivců skončily ve vězení. Tehdy Mandela stál u zrodu militantního křídla ANC uMkhonto we Sizwe (Kopí národa, MK) a předsedal mu.

Cílem byla sabotáž, která vyvine tlak na vládu při minimu obětí. Mandela věřil, že tento přístup má rovněž největší naději na pozdější rasové usmíření. Své bombové útoky MK cílilo zejména na elektrárny, telefonní linky a prostředky hromadné dopravy v noci, kdy v nich nejsou pasažéři.

V roce 1962 byl Mandela zadržen a odsouzen k 5 letům vězení za organizování stávek a nepovolený odjezd ze země. Dříve v témže roce se při cestách po Africe setkal s několika hlavami států, v Etiopii podstoupil i výcvik vedení partyzánské války, ten však nedokončil. Vedoucí pozici v ANC zaujala jeho manželka Winnie. Často byla držena v domácím vězení a opakovaně i přímo ve věznici, nejdéle přibližně na 16 měsíců.

V dalším roce objevila policie při razii dokumenty líčící činnosti MK, v některých se objevovalo i Mandelovo jméno. Ten se spolu s některými dalšími obviněnými přiznal k sabotáži, odmítal ale účast na spiknutí proti vládě a snaze o převrat. Během procesu pronesl svou slavnou řeč I Am Prepared to Die (Jsem připraven zemřít). Byl shledán vinným ze všech obvinění, místo původně navrhovaného trestu smrti dostal doživotí.

V roce 1990 osvobozen na příkaz Frederika Willema de Klerka, který se stal rok předtím prezidentem. Během let strávených ve vězení se Mandela stal mezinárodním symbolem boje proti rasismu a v červenci 1991 stanul v čele ANC. Ten přeměnil z opozičního hnutí v politickou stranu, s níž v roce 1994 zvítězil ve volbách. Tentýž rok se stal prvním černým prezidentem Jihoafrické republiky.

Konec veřejného života

V roce 1997 Mandela odstoupil z pozice lídra ANC a o dva roky skončil jeho prezidentský mandát. Od té doby se podílel na mírových jednáních v Demokratické republice Kongo, Burundi a dalších afrických i neafrických zemích. Krom toho se stal symbolem boje proti AIDS.

V roce 2001 se u něj objevila rakovina prostaty a o tři roky později se ve věku 85 let rozhodl odejít z veřejného života, aby se mohl věnovat rodině.

Zemřel po opakované hospitalizaci v prosinci 2013.

Nelson Mandela byl za svůj život třikrát ženatý. Z manželství s Evelyn Ntoko Maseovou měl čtyři děti. S Winnie Mandelaovou, která během jeho věznění vedla aktivity ANC, měl dvě děti. Naposledy se oženil v roce 1998 s vdovou po prezidentovi Mosambiku Graçou Machelovou. Za svůj boj proti rasismu obdržel v roce 1988 Sacharovovu cenu a v roce 1993 společně s de Klerkem Nobelovu cenu za mír.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků