Hlavní obsah

K Marsu odletěla sonda, která se poprvé zavrtá do hlubin planety

• Aktualizováno

Z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii v sobotu odstartovala nosná raketa Atlas V s robotickou sondou InSight, která má po půl roce přistát na Marsu. InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) je vůbec první misí, která bude studovat hlubiny Marsu. Současně jde o první meziplanetární misi, která odstartovala ze západního pobřeží Spojených států.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

K Marsu se vydala sonda InSight, prozkoumá nitro planetyVideo: AP

 
Článek

Všechny dosavadní mise bádaly jen na povrchu rudé planety. Stacionární robotický modul je vybaven různým zařízením včetně senzorů, jímž se bude měřit proudění tepla v planetě, zaznamenávat „marsotřesení” a sledovat kolísání oběžné dráhy tělesa kolem Slunce. Se svým vrtným zařízením se například dostane do hloubky přes čtyři a půl metru, tedy mnohem dál než jakékoli jiné robotické zařízení vyslané na Mars.

Získaná data odborníkům poskytnou informace o základních vlastnostech jádra Marsu. Vědci také zjistí více o vývoji sousední planety a o tom, zda má stejné složení jako Země. Projekt InSight se vyznačuje i dalšími zajímavostmi. Především jde o první misi k jiné planetě se startem z Vandenbergovy základny. Všechny takové mise dosud v USA normálně začínaly z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě.

Minisatelity poprvé ve hře

Novinkou je i první zkouška technologie malých družic CubeSat v hlubokém vesmíru. Raketa Atlas V vynese ze Země spolu s modulem Insight dva minisatelity, které se pak oddělí a poletí k Marsu samostatně. Půjde o test nových komunikačních a navigačních možností pro budoucí mise.

S modulem InSight se na Mars dostanou i dva mikročipy se jmény téměř dvou a půl miliónu lidí, kteří se na výzvu NASA přihlásili o virtuální palubní letenku.

InSight poletí na Mars přes půl roku, přistání je naplánováno na 26. listopadu v místě Elysium Planitia. Mise má trvat něco přes jeden marsovský rok, tedy zhruba dva roky pozemské; podle NASA jde přesněji o 708 solů (marsovských dnů), což je 728 dnů na Zemi. Projekt měl původně odstartovat už v prosinci 2015, ale technické problémy si vyžádaly odklad.

Reklama

Výběr článků

Načítám