Záběry z dronu: Takhle vypadá bejrútský přístav půl roku po výbuchu

„Způsob, jakým vláda přistupuje k této události, je urážející. Za šest měsíců vyšetřování nikam nepokročilo,“ stěžovala si pro televizi Al-Džazíra Mireille Chúríová, která 4. srpna loňského roku při explozi přišla o 15letého syna. Mehdí Zahreldine, jenž přišel pro změnu o bratra, hovořil pro Sky News dokonce o zločinu století.

Už v prosinci byl obžalován premiér Hasan Dijáb, který několik dnů po incidentu podal demisi, a tři bývalí ministři kvůli nedbalosti. Dijábův kabinet odborníci několikrát upozorňovali na nebezpečí při uchovávání dusičnanu amonného v přístavu.

Prezidentu Michelu Aúnovi a Dijábovi dokonce experti zaslali dva týdny před výbuchem dopis o nebezpečném materiálu. Oba čelní politici sice přijetí dopisu potvrdili, zároveň ale dodali, že měli buď málo času na reakci, nebo nebyli zodpovědní.

Zástupci premiéra uvedli, že předchozí administrativa měla na činy šest let (ačkoli Dijáb byl ve funkci od ledna 2020 - pozn. red.). Aún uvedl, že nemá pravomoc „řešit věci přímo s přístavištěm“. „Je tu hierarchie a všichni, kdo o tom věděli, měli znát své povinnosti a učinit nezbytné,“ dodal.

Žaloba na Dijába a zbylé ministry je momentálně pozastavena, protože v Libanonu nyní platí kvůli koronavirovým opatřením zákaz vycházení. Obvinění byla celkem vznesena proti 37 lidem, 25 z nich je zadrženo. Ve většině případů se jedná o zaměstnance přístavu a členy ochranky.

„Dosud jim ale nebylo řečeno, z čeho jsou vlastně obviněni. Signalizuje to, že soud buď není schopen dosáhnout spravedlnosti, nebo v horším případě ani není ochoten,“ uvedla Aja Majzúbová z amerického centra lidskoprávní organizace Human Rights Watch.

Její slova nepřímo potvdila také výkonná ředitelka společnosti Legal Action Worldwide, která pomáhá přeživším a rodinám obětí, Antonia Mulveyová: „Výroční zprávy Organizace spojených národů (OSN) už několikrát uvedly, že libanonský systém je hluboce chybný. Vyvstává tak otázka ohledně nezávislosti tamního vyšetřování.“

Kromě vyšetřování se nikam nepohnula ani rekonstrukce či oprava budov, které exploze zasáhla. Podle propočtů Světové banky bude rekonstrukce či remodelace budov stát v přepočtu zhruba 425 až 520 milionů dolarů (zhruba 9,2 až 11,2 miliardy korun).

Řada budov tak nadále zůstává poškozena. Některé další se dokonce vinou například špatného počasí zřítily. Bez domova se přitom po výbuchu ocitlo zhruba 250 až 300 tisíc lidí.

Libanon se navíc nachází v obtížné ekonomické situaci. Zemi postihl nejen koronavirus, ale také pokles libanonské libry vůči dolaru. Její cena za poslední rok spadla o téměř 80 procent. „Sehnat materiál je pro nás teď mimořádně nákladné, přesto je to nezbytné, aby se lidé mohli vrátit do svých domovů,“ řekl Al-Džazíře Muhammad Ghotmeh, ředitel stavební společnosti CTI Contracting, která pracuje na sedmi projektech ve zničeném přístavu.

Také on se pustil do kritiky vlády, která podle něj pořádá hodně tiskovek, ale nemá žádný hmatatelný výsledek. „Finančně podpořila akorát základní věci jako jídlo a dočasný přístřešek pro postižené. Dosud se ale nepodílela například na nějakých soukromých domech, kde by se dalo žít,“ uvedl.

Dusičnan amonný byl uložen v silu v přístavišti od května 2014. Ukázalo se, že sklad nikdo nehlídá. V jedné ze stěn navíc byla díra a dveře byly uvolněné. Mohutnou explozi způsobil 4. srpna 2020 požár, který se začal šířit ve skladu se zábavní pyrotechnikou, a nakonec se rozšířil do skladu číslo 12, kde bylo uloženo 2750 tun dusičnanu amonného.