Článek
„Ti, kteří hlasovali pro rezoluci, budou odpovědní za zhoršení kritických strategických vztahů v neklidném regionu,” napsal na Twitteru šéf tiskového oddělení prezidentského úřadu Fahrettin Altun. Poznamenal také, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v minulosti vyjádřil soustrast arménské komunitě a vyzval k vytvoření společné historické komise, která by události z té doby prozkoumala.
Altun se obrátil na Armény, které vyzval, aby si nenechali ze své historie učinit politický nástroj: „Politizace historie pro politické potřeby je nepřijatelná.” Rezoluci odsoudil i Erdoganův mluvčí Ibrahim Kalin: „Arménská rezoluce Sněmovny reprezentantů USA je jedním z ostudných příkladů zneužití historie jako politického nástroje.“
Nizozemský parlament uznal masakr Arménů za genocidu
Po schválení ji na Twitteru zkritizoval ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Turecká diplomacie následně vydala prohlášení, ve kterém schválený dokument označila za neplatný, neboť „postrádá jakýkoli historický i právní základ”.
Genocida Arménů
Masakr Arménů, který si podle historiků vyžádal 1,5 milionu obětí a který mnozí označují za první genocidu 20. století, je pro Turecko mimořádně citlivé téma. Ankara termín genocida odmítá a tvrdí, že násilnosti tehdy panovaly na obou stranách, stejně tak považuje za nadhodnocený počet 1,5 milionu mrtvých.
Turci kritizují Zemana i poslance za slova o genocidě Arménů. Očekávatelné, uvedl Hrad
Masakr Arménů považuje podle listu The Washington Post za genocidu zhruba 30 zemí světa a také s výjimkou Mississippi všechny státy USA. Předloni v dubnu jej za genocidu uznala i česká Poslanecká sněmovna. Spojené státy masakr za genocidu označily už dříve, americká vláda v roce 1951, celá Sněmovna reprezentantů o tom hlasovala nyní poprvé.
Hlasování přišlo po turecké invazi do Sýrie
Stalo se to v době, kdy Turecko čelí kritice za vojenskou invazi na severovýchod Sýrie, kde chce v příhraničním regionu vybudovat bezpečnostní zónu pro návrat syrských běženců. Z oblasti při operaci Pramen míru vytlačuje syrské Kurdy, spojence USA během tažení proti teroristickému hnutí Islámský stát.
I Turecko dává obé do souvislosti. „Ti, kdož se cítí poražení, že nebyli schopni zabránit operaci Pramen míru, se mýlí, když si myslí, že by se mohli takto pomstít,” uvedlo turecké ministerstvo zahraničí.