Hlavní obsah
Irácký Kurdistán a území kontrolovaná kurdskými silami před zásahem irácké armády Foto: David Ryneš, Mapy.cz

Irácký nejvyšší soud označil v pondělí za protiústavní zářijové referendum o nezávislosti iráckého Kurdistánu. Zrušil také jeho výsledek. Kurdové se vyslovili pro nezávislost svých provincií, centrální vláda v Bagdádu ale od začátku upozorňovala, že referendum je v rozporu s ústavou. V říjnu zasáhly proti Kurdům irácké šíitské milice a armáda.

Irácký Kurdistán a území kontrolovaná kurdskými silami před zásahem irácké armády Foto: David Ryneš, Mapy.cz
Kurdské referendum o nezávislosti je nezákonné, rozhodl soud

Nejvyšší soud v pondělním výnosu konstatoval, že referendum z 25. září o iráckém Kurdistánu je protiústavní a že soud ruší všechny dopady hlasování i jeho výsledky.

Kurdové po referendu oznámili, že hodlají s vládou v Bagdádu o dalších krocích jednat, avšak centrální vláda tvrdila, že jednat s nimi bude jedině na základě ústavy, která referendum neschvaluje.

Nejvyšší soud začátkem listopadu vládu podpořil, když rozhodl, že žádná irácká oblast nebo provincie se nemohou jednostranně od Iráku odtrhnout. Tím chtěl zabránit dalším možným chybným výkladům ústavy. [celá zpráva]

Kurdové referendum plánovali mnohokrát a tentokrát ho vypsali kvůli dlouhodobým sporům, které podle nich s ústavou souvisejí. Bagdád podle kurdské vlády sám ústavu porušoval neplněním ústavního článku 140, který se týká vyjasnění osudu ropné oblasti Kirkúk, dělení příjmů z prodeje ropy a žoldu kurdských milicionářů.

Tím, že vláda dlouhodobě tento článek neplnila – spory se vyhrotily už v roce 2014 –, pozbyla podle Kurdů ústava platnosti. Vypsat referendum tedy bylo podle nich oprávněné.

Po referendu zasáhla proti Kurdům irácká armáda a šíitské milice, které obsadily všechny oblasti pod kontrolou kurdských pešmergů mimo oblast kurdské autonomie. Kurdové tak ztratili kontrolu na Sindžárem i Kirkúkem a okolními ropnými poli. Uzavřeny byly i všechny přechody do Turecka a Íránu a zablokován byl i kurdský vzdušný prostor. [celá zpráva]

Irácký Kurdistán

Irácký Kurdistán je autonomní oblast na severu Iráku, která zahrnuje čtyři irácké provincie: Dahú, Irbíl, Halabžu a Sulajmaníju. Území má celkovou rozlohu 41 710 km² a žijí na něm zhruba tři milióny především kurdských obyvatel.  

Podle irácké ústavy z roku 2005 je Irák federací tvořenou Iráckým Kurdistánem a zbytkem Iráku.

O vytvoření autonomní oblasti bylo rozhodnuto po těžkých bojích mezi Kurdy a iráckými silami v roce 1970, dohoda však nebyla realizována a propukly další boje.

Během irácko-íránské války v 80. letech 20. století byli Kurdové při operaci Anfal terči útoků ze strany režimu iráckého diktátora Saddáma Husajna, který proti nim použil plyn. Až poté, co byl Husajnův Irák poražen v roce 1991 v první válce v Zálivu, byla po dalším kurdském povstání nastolena částečná autonomie. Plnou získal Kurdistán až po americké invazi do Iráku z roku 2003. Garantovala ji ústava z roku 2005.

Oblast však ve skutečnosti nemá jasné hranice. Kurdové chtějí ovládat větší území a požadují, aby součástí Kurdistánu byl i Kirkúk, který je ropným centrem, což Bagdád odmítá. Méně mu vadí to, že Kurdové drží i části provincie Ninive. Většinu sporných oblastí obsadili kurdští pešmergové během boje proti Islámskému státu.

Celkem požadují Kurdové území o rozloze necelých 80 tisíc kilometrů čtverečných, kde žije přes pět miliónů lidí.

Po sankčních krocích Bagdádu Kurdové začali ustupovat. Před týdnem jejich vláda oznámila, že verdikt soudu o zákazu odtržení od Iráku budou respektovat. [celá zpráva]

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků