Článek
Petraeus zdůraznil, že Islámský stát je nepřítel vzbuzující respekt kvůli tomu, jak dobře je organizován a široce strukturován: „Je to skutečně konvenční armáda, která má v sobě i prvky povstání a samozřejmě i výrazné teroristické prvky.“
Srovnal i současný Islámský stát s jeho předchůdcem, pobočkou Al-Káidy, která nesla název Islámský stát v Iráku. Ten měl podle jeho mínění „mnohem hlubší kořeny v Iráku a byl početnější než IS“.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Petraeus je přesvědčen, že IS se pouze vojensky porazit nedá: „Nemůžete se potýkat s extremismem průmyslové síly jen silou zbraní. Musíte tam mít i politický prvek.“
Zapojení sunnitů
Generál ve výslužbě, který musel odejít z CIA kvůli aféře s milenkou, zdůraznil, že změny v Iráku musejí začít na nejvyšších místech, aby se do boje daly zapojit sunnitské kmeny jako v době, kdy působil v Iráku. „Sunnitští Arabové musejí získat popud, aby podporovali nový Irák, místo toho, aby se stavěli proti němu.“
Podle něj je klíčové zopakovat základy použité v době potlačení sektářského konfliktu: „Potřebujeme vidět stejné prvky této (přechozí) komplexní civilně-vojenské protivzbouřenecké kampaně, i když dnes s Iráčany v klíčových rolích.“
Bývalý ředitel CIA nepochybuje, že iráčtí vojáci jsou schopni za svou zemi bojovat a porazit radikály, i když v posledních dvou letech před bojovníky Islámského státu jen prchali a nechali mu zbraně. Zmiňuje, jak statečně bojovali v době, kdy se likvidovala Al-Káida v Iráku: „Irácké síly bojovaly a umíraly za svou zemi v mnohem větších počtech než americké a koaliční síly. Víme, že umějí bojovat. A víme, že budou bojovat, ale budou bojovat jen tehdy, když budou mít dobré vedení a podporu a znalosti, které budou mít zase, když půjdou do tvrdých bojů.“
Američtí poradci musejí působit na frontě
Generál tak nepřímo naznačil, že bude nutné větší zapojení Američanů poblíž frontové linie. Plyne to z řečnických otázek, které kladl: „Byli tam američtí poradci na nižší než divizní úrovni? Působily na zemi společné týmy leteckých návodčích?“
Jako jeden z mála zmiňuje i nedostatek zbraní, i když nespecifikuje, jakých: „Můžeme urychlit dodávky nějakého vybavení, které Irák zoufale potřebuje?“
Hlavně se však ptá: „Děláme vše, co můžeme, abychom posílili a podpořili ty irácké vůdce, počínaje premiérem Hajdarem Abádím, kteří uznávají potřebu přivést sunnitské Araby zpátky do struktury irácké společnosti?“
S Íránem opatrně
Obává se zapojení Íránu, na který sází značná část šíitů v Iráku. Podle něj Írán těží z chaosu, který také šíří, aby dostáhl pozic regionální mocnosti. „I když tu ohledně porážky IS mohou být nějaké společné zájmy mezi USA, jejich spojenci v regionu a Íránem, zastřešující kontext vám dává důvod být značně opatrný při tom, jak postupovat ve vztazích s Íránem.