„Cílem Spojených států bylo obnovit nadvládu, kterou (nad Íránem) měly v době tyranie, ale to se jim nepovedlo,” řekl Chameneí v Teheránu při setkání se studenty. Odkázal tak na islámskou revoluci z roku 1979, která svrhla režim šáha Rézy Páhlavího, podporovaný Washingtonem.

Chameneího projev se konal den před výročím události z roku 1979, kdy studenti, kteří si říkali Stoupenci imáma, přepadli americkou ambasádu v Teheránu a zadrželi tam několik desítek jejích zaměstnanců jako rukojmí. Několik jich propustili týž měsíc, ale padesátka rukojmí byla v zajetí až do ledna 1981.

„Po čtyřicet let se ve vztazích mezi Amerikou a Íránem nepřítel snažil porazit nás různě, vojensky, ekonomicky i mediální válkou,” řekl také íránský duchovní vůdce.

Amerika upadá

Chameneí kritizoval i Trumpa. „Tento nový americký prezident zničil zbytek americké prestiže a liberální demokracie. Síla Ameriky, ekonomická i vojenská, upadá,” řekl ajatolláh.

Napětí mezi Teheránem a Washingtonem, které od roku 1980 neudržují diplomatické vztahy, vyostřil nový americký prezident Trump, když letos v květnu oznámil odstoupení od jaderné dohody světových mocností s Íránem z roku 2015. Dohodu, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení s ním spojených sankcí, uzavřel za USA předchozí prezident Barack Obama. Podepsaly ji také Francie, Británie, Německo, Čína, Rusko a EU, které odstoupení USA od dohody kritizovaly.

Washington zavedl první sérii sankcí vůči Teheránu v srpnu, druhá série vstoupí v platnost z neděle na pondělí o půlnoci washingtonského času (pondělních 06:00 SEČ). Kromě energetického sektoru se budou tyto sankce týkat lodní dopravy a bankovního sektoru. Bílý dům nicméně tento týden potvrdil, že umožní osmi zemím, včetně Japonska, Indie, Turecka a Jižní Koreje, nakupovat ropu v Íránu i po zavedení sankcí.