Článek
Kisch v dopise, jehož kopii má list Jerusalem Post, napsal: „V roce 1981 vyhlásil Izrael svou suverenitu nad Golanskými výšinami. Golanské výšiny se od té doby rozvinuly a staly se neoddělitelnou částí Izraele. Věříme, že prezident Donald J. Trump si je vědom komplikací a výzev v regionu. Věříme, že oficiální americké uznání Golanských výšin jako součásti suverénního izraelského území by bylo přirozeným pokračováním současné americké politiky v regionu.“
Ministr Kac řekl ve středu v rozhovoru pro agenturu Reuters, že Izrael tlačí na uznání anexe Golanských výšin. Podle něj je to „hlavní téma“ v bilaterálních vztazích. Dodal, že plán podporuje i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Vzkaz je jasný, jak v názorech premiéra, tak v postoji vlády. Chceme americké uznání izraelské suverenity nad Golany,“ uvedl Kac pro server Ynet.
Pozorovatelé OSN na postu na nezákonně okupovaných Golanských výšinách
Netanjahu podle Kace už na téma uznání anexe Golanských výšin mluvil v únoru s Trumpem. V současné chvíli se téma stalo předmětem jednání i v americkém Kongresu.
Kac odmítl zmínit výsledky jednání, ale uvedl, že by USA mohly uznat vládu Izraele nad okupovanými Golanskými výšinami ještě letos: „Idea má širokou podporu v mnoha amerických kruzích, ve Sněmovně reprezentantů i jinde. Nastal čas, aby USA uznaly historickou pravdu, historický fakt a podpořily Izrael.“
Podle Kace je nyní vhodná doba, protože by to byla rána pro Írán, který buduje své základny v Sýrii: „Nastal ideální čas pro takový krok. Nejbolestivější reakcí pro Íránce by bylo uznat svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami, a to v americkém prohlášení, prezidentském výnosu, ukotveném v zákonu.”
Spojené státy odmítly vyjádření Kace potvrdit. „Naše jednání s Izraelem se týkají širokého spektra záležitostí,” uvedl nejmenovaný představitel Bílého domu. I Americká ambasáda v Jeruzalémě k záležitosti mlčí.
Kráva před izraelskými tanky Merkava IV na Golanských výšinách
USA už přemístily své velvyslanectví do Jeruzaléma, který Izrael také jednostranně anektoval v roce 1981 v rozporu s mezinárodním právem. Tento krok vyvolal bouřlivé protesty Palestinců, kteří chtějí Východní Jeruzalém jako hlavní město svého státu.
Uznání anexe Golanských výšin by však bylo složitější, protože jde o součást Sýrie. Izrael se zmocnil části Golanských výšin za šestidenní války v roce 1967. Sýrie se neúspěšně pokusila území dobýt zpět za jomkippurské války v roce 1973. Podle dohody o „odpoutání” z roku 1974 izraelské jednotky část území vyklidily a od hory Hermon na severu k jordánským hranicím na jihu vzniklo nárazníkové pásmo o šířce dvou až šesti kilometrů. V roce 1981 Izrael Golany anektoval. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 497 označila anexi za nelegální a neplatnou.
V roce 2000 Izrael a Sýrie jednaly o mírové dohodě a možnosti navrácení okupovaného území Sýrii. Rozhovory však selhaly a následná jednání zprostředkovávaná Tureckem rovněž nepřinesla řešení.
Židovský stát okupuje asi 1200 kilometrů čtverečních tohoto pásma, pod syrskou kontrolou je 520 kilometrů čtverečních.
Zatímco Izraelci dříve uvažovali o navrácení okupovaných Golanských výšin Sýrii, v současné chvíli tvrdí, že by území mělo zůstat pod kontrolou Izraele ze strategických důvodů, a to zejména kvůli přítomnosti íránských milic na syrské straně. Teherán v syrské válce podporuje syrského prezidenta Bašára Asada, uvedla agentura Reuters.
Rusko, které je spojencem Damašku, dlouhodobě trvá na zachování územní celistvosti Sýrie a nepřímo tak i na tom, aby Izrael okupované Golany Sýrii vrátil, doplňuje Reuters.
Podle Kace by však americké uznání izraelské vlády nad okupovanou oblastí neposílilo spor mezi Washingtonem a Moskvou, jelikož s tím souvisí širší kontext budoucnosti poválečné Sýrie.
Hlavním cílem Izraele by podle Kace bylo vyhnat ze syrského pohraničí íránské milice, nikoliv ovlivňovat budoucnost vlády prezidenta Asada, a proto by takové rozhodnutí mohlo být pro Damašek i Moskvu, byť nikoliv oficiálně, přijatelné. Případné rozhodnutí USA uznat okupované Golany jako izraelské území by podle Kace také mohlo přimět Palestince pokračovat v mírových rozhovorech.