„Bezpečnostní situace v Afghánistánu je vratká. Tálibán zůstává hrozbou a na některých místech získal půdu,“ přiznal už před dvěma měsíci prezident Barack Obama.

Chtěl vyvést USA z války jako v Iráku, ale zapíše se jako prezident, který v Afghánistánu odvrátil debakl. V létě totiž rozhodl, že nesníží americký kontingent z 9800 na 5500 vojáků, jak zamýšlel, ale ponechá jich v zemi 8400. Nejde jen o výcvik Afghánců, ale také o protiteroristická komanda, jež budou působit dál. Obama tím fakticky předal štafetu svému nástupci.

Závod s časem

S tím, jak vláda v Kábulu převzala loni plnou odpovědnost za bezpečnost – a předchozí prezident Hamíd Karzáí se toho domáhal velmi důrazně –, hledá Tálibán její slabiny a vede si poměrně úspěšně. Začal závod s časem o opětné získání iniciativy, než bude pozdě.

Tálibové, kteří na jaře překlenuli vnitřní krizi a ustálili se na novém vůdci, nenechají armádu vydechnout. Útočí na mnoha místech najednou, štěpí vládní kapacity, vojáci zaznamenávají značné ztráty (loni asi sedm tisíc) a do jejich řad se vkrádá demoralizace. Rebelové jsou odpovědni za dvě třetiny civilních obětí. Zbraněmi vládních sil ale přišlo o život o 47 procent víc lidí než dřív.

„Po všech těch letech podpory a výcviku to je šokující,“ řekla stanici Vice News Patricia Gossmanová z lidskoprávní organizace Human Rights Watch.
Podle serveru Strategy Page na tom nejsou afghánská armáda, potažmo policie, celkově špatně, avšak s ukončením bojové podpory USA a NATO s koncem roku 2014 vznikla mezera, a nebudeli nahrazena, může se stát osudnou.

Vojáci prahnou po podpoře, rebelové po trumfu

Nejcitelnější je nedostatek letecké bojové, evakuační a lékařské podpory jednotkám v první linii, jež bývá rozhodující. Jinak jsou vydány napospas.

„Afgháncům nechybějí západní vojáci, ale jejich podpora,“ napsal server a dodal, že v kritické situaci zpravidla stačí jedna dvě chytré bomby.

Cílem Tálibánu je získat stálá útočiště, v nichž by zavedl svou správu, a zachvátit velká území, aby měl trumf při jakémkoli jednání s vládou.

Tlak na ni zvyšují i uzbečtí, arabští a pákistánští islamisté vytlačení ofenzívou pákistánské armády na kmenovém území Severního Vazíristánu, a nově i jejich konkurent – Islámský stát (IS).

Za půl roku zemřelo už 1600 civilistů
  • Znovu ve velkém umírají v Afghánistánu civilisté.
  • V 1. pololetí 2016 se mise OSN v Afghánistánu dopočítala 1601 mrtvých a 3565 zraněných.
  • To je nejvíc od roku 2009, kdy začala tragickou statistiku sestavovat.

Úporné zápolení o Afghánistán a snaha světa povzbudit v něm nějaký rozvoj není laciná záležitost. Jako v černé díře tu mizí miliardy dolarů. Afghánské síly, nyní čítající 350 tisíc mužů, stojí ročně až pět miliard dolarů (119,3 miliard korun).

Čísla by měla klesnout na 228 tisíc vojáků a 4,1 miliardy dolarů, avšak kábulská vláda z toho zatím hradí jen 450 miliónů, zatímco Američané skoro 3,5 miliardy. Země NATO v červenci na summitu ve Varšavě přislíbily miliardu v letech do roku 2020.

Z Afghánistánu přitom podle střízlivých odhadů organizace Financial Transparency Coalition mizí ročně do ciziny přes 220 miliónů dolarů z pěstování opia a pašování drog a dalších nelegálních aktivit.

Tálibán naproti tomu vystačí se zhruba desetinou vládního vojenského rozpočtu. Podle zprávy pro Radu bezpečnosti OSN před čtyřmi lety shromáždilo hnutí za rok asi 400 miliónů dolarů, z toho překvapivě výnos z drog tvořil jen čtvrtinu.

Pětina peněz naopak teče povstalcům z rozvojové pomoci USA, OSN a dalších zemí a organizací. „Přečerpávají“ je tím, že si nechají platit za ochranu. Zdaňují dále poskytovatele elektrické energie, komunikačních služeb, další podnikatele, a dostávají rovněž finanční dary od svých stoupenců.