RECENZE: Strašidla jsou nejprve vymyšlená, ale nakonec vánoční pohádku kouzla stejně ozdobí

Česká televize zařazuje štědrovečerní novinku pravidelně od roku 1993. Námětem letošní pohádky nebyl klasický příběh z pokladnice české literatury, scenárista Tomáš Syrovátka připravil příběh, který přináší neokoukanou zápletku, i když s mnoha známými atributy, třeba v podobě chamtivých rádců.

Po loňské pohádce Tři princezny, jejímiž hrdinkami byly tři emancipované dívky zachraňující království, jsou hlavními hrdiny té letošní princ Armin a princezna Elvíra. A přestože klasickými nadpřirozenými bytostmi se to v příběhu moc nehemží, přece jen se jich divák lačný zavedených schémat dočká.

Novinku režíroval Ivo Macharáček, který má s pohádkami bohaté zkušenosti. Kromě úspěšných dvou filmů Tajemství staré bambitky natočil také Čarodějnickou pohádku, kterou jako svůj tradiční příspěvek pro neslyšící uvedla Česká televize loni na Štědrý den.

Záhada strašidelného zámku diváky přivede na zámek Strašperk, který v neznámé době láká návštěvníky na prohlídky se strašidly. Příchozí zřejmě nejsou turisté zdaleka, jsou mezi nimi poddaní z vesnice, maximálně pár zvědavců z nedalekého města, kteří si o strašidlech přečetli v místním tisku.

Propagaci zámecké atrakce připravuje princezna Elvíra, která se, jak brzy divák zjistí, stará i o triky, jimiž prohlídky zámku činí strašidelnými. Že by tedy pohádka bez kouzel? Kdepak. Kouzelní jsou kromě krásného mladého pozdějšího páru v podání Sofie Anny Švehlíkové a Oskara Hese také Jiří Mádl jako ministr a Pavel Kříž jako generál, kteří své role hrají s viditelnou chutí.

Tomáš Maštalír má jako král štěstí, že mu scénář nepředepisuje roztržitého a zapomnětlivého dědečka a může hrát víceméně důstojného panovníka. Jana Plodková jako princeznina vychovatelka Hortenzie a nositelka kouzelného prvku v celém příběhu, která svá tajemství odkryje až v závěru příběhu, je pak zcela okouzlující. Princ Armin, který pomůže Elvíře nejen pochopit její rodinné tajemství, je pro Oskara Hese první podobnou rolí. A jako princovi mu to dost sluší.

Záhada strašidelného zámku nepřekypuje efekty v žádném směru, je poměrně civilní a dodrží pohádkovou představu, že chamtivé zlo je v závěru potrestáno a kouzla slouží jen dobré věci. Mladou princeznu ukazuje jako sebevědomou dívku, která se umí postarat i o přírůstky do rodinné pokladny.

Princ je trochu snílek, ale dokáže za svým cílem jít i s tím, že opustí rodinné zázemí a své přesvědčení je odhodlaný dokázat stůj co stůj. Oba jsou tedy hrdinové, kteří by mohli obstát i před sebenáročnějším divákem.