Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Hosejn Džáberí Ansárí, řekl, že „první část kontraktu byla splněna“.

Teherán a Moskva uzavřely smlouvu na dodávky systému raket v roce 2007, ale v roce 2010 byla pozastavena, když Rada bezpečnosti OSN tehdy přijala rezoluci číslo 1929, která předpokládala zavedení dalších sankcí vůči Íránu.

Loni, když Teherán se světovými velmocemi úspěšně jednal o řešení vleklé krize okolo íránského jaderného programu, ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že zákaz dodat rakety Íránu ruší. [celá zpráva]

Porušení dohody

Mnozí signatáři dohody o jaderném programu tyto dodávky považují za porušení dohody, která se týká také raketové technologie. Izrael a USA se obávají, že by rakety mohly zabránit případnému preventivnímu úderu na íránská jaderná zařízení. Dodávky je však obtížné zpochybňovat, protože jde o ryze obranný prostředek, který nelze použít k útoku. Systém S-300 není ani na sankčním seznamu OSN. [celá zpráva]

Větší problémy má Írán s nákupem ruských bojových letounů Suchoj Su-30. USA namítaly, že pro tento obchod bude potřeba dosáhnout svolení RB OSN, protože jde o útočnou zbraň. [celá zpráva]

Írán se sice loni se světovými mocnostmi dohodl na omezení svého jaderného programu a zajistil si tak zrušení sankcí, avšak dále provádí raketové testy, za což je kritizován. Mohou mu za to hrozit nové sankce, o nichž ale musí znovu rozhodovat Rada bezpečnosti OSN, kde má Rusko právo veta.