Islámský stát získává komponenty pro výrobu náloží z USA, Turecka i Česka

Jednapadesát firem ze zemí, mezi nimiž CAR kromě Česka uvádí Turecko, Spojené státy, Rusko, Čínu, Brazílii, Rumunsko, Nizozemsko, Švýcarsko nebo Rakousko, vyrobilo nebo prodalo na 700 produktů, které se nakonec ocitly v rukou IS. Ten z nich na poloprůmyslové bázi vyrobil "improvizované výbušné prostředky". Největším hříšníkem je podle studie Turecko.

Mezi produkty, které touto cestou IS získává, jsou podle studie jak průmyslové komponenty podléhající obchodní regulaci, tak volně dostupné zboží jako průmyslová hnojiva nebo mobilní telefony. Hnojiva obsahující dusičnan amonný se používají pro výrobu trhavin, mobilní telefony lze využít k jejich odpálení na dálku.

Vlády zemí, jejichž produkci IS podle studie využívá, by proto měly věnovat větší pozornost zejména prodeji kabelů, chemikálií a jiného zařízení, které lze využít při výrobě náloží, doporučila CAR ve své zprávě.

České ministerstvo zahraničí na zprávu reagovalo prohlášením, že státní orgány přísně dodržují legislativu i společnou politiku Evropské unie.

Ministerstvo také jako orgán licenčního řízení v oblasti vývozu regulovaných komponent kontinuálně analyzuje bezpečnostně-politickou situaci v jednotlivých regionech.

V návaznosti na analýzy pak stanovuje přísné podmínky, které omezují rizika zneužití vyváženého zboží a jeho případného transferu dalším subjektům.

"Navíc, pokud by se prokázalo, že některý vývozce nedodržel podmínky vydané licence či povolení, případ se stane předmětem trestněprávního řízení," uvedlo ministerstvo v prohlášení.

„Naše zjištění posiluje mezinárodní obavy, že IS v Iráku a Sýrii je ve velké míře soběstačný, protože získává zbraně a strategické zboží lokálně a snadno," konstatoval šéf CAR James Bevan.

Jako příklad uvedla CAR roznětky, bleskovice a bezpečnostní pojistky, které vyrábí sedm indických firem a na základě vládní licence je legálně prodává do Libanonu a Turecka. Odtud se zřejmě dostaly do rukou IS.

Důkazy pro své tvrzení CAR získala studiem komponentů z míst bojů v Iráku a v Sýrii a ve spolupráci s partnery, zejména bojujícími kurdskými skupinami a s iráckou policií.

Autoři zprávy, která vznikala dvacet měsíců, se pokoušeli navázat kontakt s výrobci jednotlivých produktů, ti ale buď nereagovali, nebo oznámili, že nemají přehled o oběhu zboží, jakmile opustí jejich sklady.