Blíží se konec, řekl Trump k operacím v Íránu

Dnešní on-line zpravodajství končí. Další události týkající se války na Blízkém východě sledujte ve středu.

Americké akciové trhy v úterý vykázaly výrazné zisky a zaznamenaly nejlepší den od loňského jara, uvedla agentura AP.

Stojí za tím spekulace o možném uklidnění války na Blízkém východě, která v posledních týdnech vedla k prudkému nárůstu cen ropy a obav z globální vlny inflace, dodala agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump dnes bez dalších podrobností řekl, že americké vojenské operace proti Íránu se blíží ke konci. Informuje o tom agentura Reuters.

„Vedeme si skvěle,“ řekl Trump v rozhovoru s televizí NBC News. „A blíží se konec (války)“, dodal.

Válka proti Íránu neskončila a Izrael bude nadále podnikat údery proti tamnímu režimu. Podle agentury AFP to dnes v projevu řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Izrael podle něj změnil tvář Blízkého východu a posiluje bezpečnostní zóny kolem sebe. Izraelský premiér, kterého za několik měsíců čekají parlamentní volby, tvrdí, že Izrael vytváří regionální koalici proti íránské hrozbě.

„Kampaň neskončila,“ řekl Netanjahu o válce s Íránem v momentě, kdy z USA přicházejí náznaky ohledně dojednání zastavení bojů. „I nadále budeme útočit na teroristický režim,“ řekl o Íránu Netanjahu.

Podle něj se podařilo zničit významnou část íránské průmyslové kapacity pro výrobu balistických raket a jaderných zbraní. Tím se podle Netanjahua podařilo odrazit dvě existenční hrozby pro Izrael. Teherán popírá, že by v posledních letech usiloval o sestrojení jaderných pum.

Mezi úspěchy Netanjahu zmínil vytvoření bezpečnostních zón. Tím podle izraelských médií myslí oblasti v Libanonu, Sýrii a Pásmu Gazy, které obsadila izraelská armáda. „Bezpečnostní zóny kolem nás posílíme,“ uvedl Netanjahu.

Izraelský premiér řekl, že vytváří proti íránské hrozbě „novou alianci s významnými zeměmi v regionu“. O jaké státy se jedná, neuvedl.

Íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) pohrozily útoky na americké technologické společnosti působící v regionu a vyzvaly zaměstnance a obyvatele žijící v okolí jejich areálů k okamžité evakuaci.

Pokud budou pokračovat „atentáty“ v Íránu, od středečních 20:00 íránského času (18:30 SELČ) se terčem odvetných útoků stane 18 společností, včetně Boeingu, Tesly, Mety, Googlu a Applu, vzkázaly gardy.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že si vyměňuje zprávy s americkým zmocněncem Stevem Witkoffem, o jednání ale podle něj nejde. „Dostávám zprávy přímo od Witkoffa, stejně jako předtím. To neznamená, že jednáme,“ řekl Arakčí stanici Al-Džazíra.

„Na 15 amerických návrhů jsme nezaslali žádnou odpověď ani jsme nepředložili žádné návrhy ani podmínky,“ dodal Arakčí. „Na tvrzení o jednáních s jakoukoli stranou v Íránu není nic pravdivého,“ tvrdí s tím, že některá bezpečnostní jednání probíhají přes Pákistán.

„Francie nepovolila Izraeli využít svůj vzdušný prostor k přepravě amerických zbraní určených k použití ve válce proti Íránu,“ řekl v úterý agentuře Reuters západní diplomat a dva zdroje obeznámené s touto záležitostí. Zdroje uvedly, že k odmítnutí, k němuž došlo o víkendu, došlo poprvé od začátku konfliktu v Íránu.

To, že nepovolila letadlům naloženým vojenským materiálem přeletět nad francouzským územím, když mířila do Izraele, vytkl Paříži americký prezident Donald Trump. „USA si to budou pamatovat,“ napsal. Elysejský palác kritiku odmítl. Rozhodnutí o letech je podle Paříže v souladu s francouzským postojem od samého začátku války v Íránu a od té doby se nezměnilo.

Spojené státy neoficiálně požádaly Polsko o vyslání baterie systémů protivzdušné obrany Patriot na Blízký východ, Varšava jim však nevyhověla. O americké prosbě informoval nejprve deník Rzeczpospolita, vyslání polských Patriotů krátce poté odmítl tamní ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz.

Eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen v dopise požádal členské státy EU, aby zvážily omezení spotřeby ropy a plynu, zejména v dopravě, v rámci přípravy na nejspíš dlouhodobé narušení dodávek energie v důsledku války v Íránu, napsal web Politico.

Konflikt na Blízkém východě nebude krátký, řekl Jörgensen. EU by podle něj měla na současnou energetickou krizi reagovat jednotně a koordinovaně.

Íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí je v Íránu, ale z pochopitelných důvodů nevystupuje na veřejnosti, uvedl dnes podle zpravodajského serveru RTVI ruský velvyslanec v Teheránu.

Modžtaba Chameneí ve funkci nahradil svého otce Alího Chameneího, který byl zabit více než před měsícem, když USA a Izrael zahájily údery na Írán.

Podle Washingtonu byl Modžtaba Chameneí při úderu, který zabil jeho otce, zraněn a „znetvořen“. V minulých týdnech se objevovaly nepotvrzené spekulace, že je na léčení v Ruské federaci.

Spojené království je připraveno nasadit další vojáky na Blízký východ.

Ministr obrany John Healey během cesty do zemí Perského zálivu podle The Independent uvedl, že do Bahrajnu a Kuvajtu dorazily další týmy a systémy protivzdušné obrany a nastínil plány na rozmístění raketového systému protivzdušné obrany v Saúdské Arábii a prodloužení působení britských stíhaček Typhoon v Kataru.

„Navzdory opakovanému ujišťování premiéra, že Spojené království nebude zataženo do širší války,“ podotkl k tomu web.

Dodal, že zpráva přichází jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump varoval britského premiéra Keira Starmera a další spojence, že „USA už tu nebudou, aby vám pomohly, stejně jako jste vy nepomohli nám“, poté, co se odmítli připojit k americkým úderům proti Íránu.

Izrael zastavil nákupy zbraní z Francie. Stalo se tak v rámci nové strategie, která má snížit vojenskou závislost na zemích, které jsou považovány za „diplomaticky nepřátelské“ vůči židovskému státu, píše web Times of Israel s tím, že rozhodnutí vydal generální ředitel ministerstva obrany, generálmajor Amir Baram.

Paříž od začátku války v Pásmu Gazy zakazuje izraelským zástupcům účastnit se obranných veletrhů a konferencí na svém území a poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron v říjnu 2024 vyzval k zavedení zbrojního embarga vůči Izraeli, Francie zastavila prodej některých zbraní, které by mohly být použity pro izraelské operace v Gaze, dodal web.

Americký prezident Donald Trump vyzývá země, které nepomohly Spojeným státům v koordinovaných útocích proti Íránu a nyní nemohou získat letecké palivo, aby si koupily americkou ropu nebo se vydaly do Hormuzského průlivu. Trump to píše na své sociální síti Truth Social:

„Všechny ty země, které nemohou získat letecké palivo kvůli zablokování Hormuzského průlivu, jako například Velká Británie, která odmítla zasáhnout Írán, mám pro vás návrh: Za prvé, nakupujte od USA, máme jí dost, a za druhé, seberte odvahu a jděte do průlivu,“ napsal Trump.

Odsolovací zařízení na ostrově Kešm, největším ostrově Íránu, který leží v Hormuzském průlivu, bylo po leteckém úderu vyřazeno z provozu, sdělil zástupce íránského ministerstva zdravotnictví. „Odsolovací zařízení na ostrově Kešm bylo napadeno je mimo provoz, protože oprava není v krátkodobém horizontu možná,“ napsala tisková agentura Isna s odkazem na úředníka ministerstva zdravotnictví.

Hormuzským průlivem v posledních dnech propluly tři čínské lodě. V úterý to potvrdilo čínské ministerstvo zahraničí, které zdůraznilo, že se tak událo až po koordinaci s „relevantními stranami“. Peking dále vyzval k okamžitému příměří a stabilitě v regionu.