Generální tajemník OSN Pan Ki-mun ve svém projevu kritizoval přerušení mírových rozhovorů o Sýrii v Ženevě, které selhaly jen pár hodin před zahájením dárcovské konference.

„Ale jsem přesvědčen, že rozhovory za každou cenu také nemají smysl. V nadcházejících dnech by zúčastněné strany konfliktu měly usilovat o návrat k jednacímu stolu, a ne za každou cenu zvyšovat územní zisky,“ řekl v narážce na obkličování Aleppa syrskými vládními jednotkami.

Podle Pan Ki-muna jen letošní humanitární pomoc Sýrii představuje osm miliard dolarů. „Navzdory úsilí některých dárců mezinárodní společenství nedokáže tyto potřeby naplňovat,“ varoval generální tajemník.

„A i kdyby nějakým zázrakem konflikt zítra skončil, Sýrie bude potřebovat pomoc ještě nejméně dalších deset let,“ dodal. „Situace v Sýrii je neudržitelná. Takhle to dál nejde. Vojenské řešení neexistuje. Syřany vysvobodí z nepředstavitelného utrpení jedině politický dialog,“ řekl závěrem Pan Ki-mun.

Británie se snaží jít příkladem

Britský premiér David Cameron přislíbil další 1,7 miliardy dolarů, které Spojené království uvolní do roku 2020. „Británie se snaží jít příkladem, protože z 2,9 miliardy dolarů slíbených v roce 2015 bylo profinancováno jen 43 procent,“ uvedla v komentáři BBC.

Jedním z ambiciózních cílů konference je zajistit všem uprchlických dětem v regionu do roku 2017 pravidelnou školní docházku. Drtivá většina syrských uprchlíků nalezla útočiště v Turecku, Libanonu a Jordánsku. Konflikt, který trvá už pátý rok, si vyžádal 250 tisíc mrtvých, jedenáct milionů lidí opustilo své domovy.

Sobotka: Budou-li zdroje, dáme víc

„Česká republika by mohla dát letos na pomoc syrským uprchlíkům více peněz, ovšem za podmínky, že k tomu budou rezervy v rozpočtu,“ řekl novinářům před odletem ve středu večer předseda Bohuslav Sobotka (ČSSD). Vláda původně počítala s příspěvkem 110 miliónů korun, sumu ale později zvýšila na 170 miliónů. [celá zpráva]

Premiér zdůraznil, že Česko má unikátní pozici díky funkční ambasádě v Sýrii. Mohla by tak zprostředkovat humanitární pomoc plynoucí z Evropské unie.

Česko podle něj dá 4,4 miliónu eur (asi 119 miliónů korun) na rozvojovou pomoc a 1,6 miliónu eur (asi 43 miliónů korun) na humanitární pomoc.

Peníze půjdou mimo jiné na program humanitárních evakuací Medevac, na svěřenecký fond EU pro Sýrii Madad nebo na stipendijní program Nové elity pro Sýrii.

Celkem se konference účastní zástupci sedmdesáti zemí. Akci společně pořádají Británie, Německo, Norsko, Kuvajt a OSN.

Ohrožené rozhovory

Slib peněžní pomoci byl dán den poté, co byla přerušena ženevská jednání o příměří. Pokračovat mají 25. února. [celá zpráva]

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal ve čtvrtek najevo pochybnosti nad smyslem rozhovorů i jejich pokračováním. „Vždycky se sejdou, budou jíst a pít a pak odjedou. Teď si stanovili datum na konec února. Uvidíme,” řekl Erdogan s tím, že se domnívá, že rozhovory budou znovu odloženy.

Podle něj stejně nemají cenu, dokud syrská vláda a Rusko pokračují v útocích na pozice vzbouřenců. „Rusko pokračuje v zabíjení lidí v Sýrii. Může dojít k nějakému mírovému setkání? Mohou se konat mírové rozhovory?” řekl Erdogan v projevu v Peru. „V atmosféře, kdy jsou nadále zabíjeny děti, takové pokusy nemají žádný smysl, pouze zjednodušují práci tyranovi,” dodal.

Vládní ofenzíva

Během konference vládní vojska osvobodila dvě města u Halabu a obklíčila sever tohoto města. Z oblasti údajně uteklo 40 000 lidí.

Moskva ve čtvrtek oznámila, že přerušení rozhovorů o Sýrii lituje. „Můžeme v této souvislosti jen vyjádřit lítost,” řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Doufáme, že bude brzy jasné, kdy budou rozhovory pokračovat,” dodal.

Z přerušení rozhovorů se navzájem obviňují vzbouřenci a syrská vláda.