Dva američtí představitelé, s nimiž mluvila agentura Reuters o možnostech další strategie, řekli, že jakékoli nasazení by bylo ušito na míru se záměrem dosáhnout omezených vojenských cílů v Sýrii i v Iráku.

Mezi možnostmi je dočasné nasazení amerických speciálních sil v Sýrii, kde by poskytovaly rady syrským bojovníkům a případně pomáhaly přivolat americká letadla, řekl jeden z amerických představitelů. Zřejmě by tedy američtí příslušníci speciálních sil sloužili jako letečtí návodčí, což je důležité pro zlikvidování vybraných cílů.

Další možností je vyslat do Iráku menší počet bitevních vrtulníků AH-64 Apache s americkými posádkami, přičemž by se současně posilovala irácká armáda, aby byla schopna získat zpátky teritoria obsazená Islámských státem, což se jí po prvních úspěších na přelomu roku přestalo dařit. Od Tikrítu nepostoupila, opakovaně ztratila Bajdží a přišla o zbytek provincie Anbár. Plán na dobytí Mosulu avizovaný na léto byl odložen na neurčito.

Obama zřejmě ustoupí

Jeden z představitelů ale zdůraznil, že vše je zatím ve fázi plánování, takže i kdyby byla nová koncepce schválena, než by došlo k nasazení amerických sil, tak by uplynuly týdny, ne-li měsíce.

Podle nich americký prezident Barack Obama, který je dlouhodobě proti nepopulárnímu vysílání amerických vojáků do válek na Blízkém východě, by mohl na konci svého prezidentského období změnit názor.

Obamova vláda je pod tlakem, aby zvýšila své nasazení v Iráku poté, co letos Islámský stát v květnu překvapivě dobyl Ramádí. V Sýrii navíc selhal program výcviku umírněných vzbouřenců, když se pro něj nenašlo dost vhodných kandidátů a několik desítek vycvičených příslušníků rozprášila islamistická Fronta an-Nusra, nebo k ní rovnou přeběhli.

Pentagon i Bílý dům se k novým plánům odmítly vyjádřit. V úterý ale ministr obrany Ashton Carter hovořil o nové strategii v Iráku a Sýrii, která počítá s vyšším zastoupením amerických sil. Carter ž minulý týden řekl, že je „zcela připraven na větší zapojení Američanů do pozemních bojů“, i když tento typ misí přináší větší rizika ztráty, napsal týdeník Foreign Policy s tím, že jde o jasný odklon od dlouho zastávané strategie žádní vojáci v pozemních bojích.

Ministr počítá s pozemními operacemi

Carter novou strategii označil třemi R - Ramádí, Rakka a nájezdy (raids). O pozemních výpadech hovořil jen několik dní poté, co Američané s Kurdy podnikli útok na věznici Islámského státu u Havídži, z níž bylo osvobozeno na 70 vězňů. V akci ale padl jeden americký voják - vůbec první v aktuálním konfliktu s Islámským státem.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Akce amerických a kurdských speciálních sil proti IS v Iráku

Zatím ale Carter specifikoval strategii jen v jediné oblasti - hlavní město Islámského státu Rakka by mělo čelit většímu počtu náletů. Ministr však nevylučuje ani další nájezdy: „Nepřestaneme s podporou schopných partnerů při útocích na IS, ani v přímém provádění těchto misí, ať už údery ze vzduchu nebo přímými akcemi na zemi.“

Náčelník spojených štábů Joseph Dunford řekl při úterním slyšení v Senátu, že by zvažoval doporučení vyslat více amerických sil do Iráku, pokud by to zvýšilo šanci porazit radikály: „Mělo-li by to operační nebo strategický účinek a my bychom mohli uspět, byl ty to rámec, v němž bych poskytl doporučení pro další síly rozmístěné u iráckých jednotek.“