Ruské armádní zdroje uvedly, že důvodem vyslání lodí je situace v Sýrii: „Dobře známá situace, která se utvořila na východě Středomoří, si vyžádala určité korekce v rozmístění námořních sil.“

Velká protiponorková loď ze Severomořské flotily se připojí k stávajícím silám během několika dní. Později k nim přibude raketový křižník Moskva z Černomořské flotily, který nyní plní úkoly v severním Atlantiku. Brzy ale propluje Gibraltarskou úžinou, uvedl generální štáb.

Na podzim by se měl v oblasti objevit i raketový křižník Varjag z Pacifické flotily.

Americké lodě v oblasti

V oblasti budou také dvě americké letadlové lodě. Připlula už loď USS Harry S. Truman, která měla vystřídat loď USS Nimitz, ta ale v oblasti zůstane a neodpluje do Indického oceánu.

Americká letadlová loď Nimitz

FOTO: ČTK/AP,

Ve východním Středomoří operují už čtyři americké torpédoborce USS Gravely, USS Barry, USS Ramage a USS Mahan, které jsou schopné vypouštět střely s plochou dráhou letu.

Neústupní Rusové

Poté, co Rusko ve středu odmítlo britský návrh rezoluce umožňující zásah v Sýrii na ochranu civilistů, zvažují USA i akci bez mandátu OSN. Plyne to z vyjádření mluvčí ministerstva zahraničí Marie Harfové pro televizi NBC.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Raketový křižník Moskva na letošních záběrech u Sevastopolu a ve Středozemním moři

„Nemůžeme se nechat zdržovat odpověďmi na neústupnost Ruska. Docela upřímně, situace je tak vážná, že vyžaduje reakci,“ řekla Harfová po jednání pětice stálých členů o britském návrhu. „Na schůzce s Rusy jsme neslyšeli nic jiného, než co jsme slyšeli o Sýrii po měsíce a roky.“

Mluvčí ještě dodala: „Stále říkáme, že podporujeme akci Rady bezpečnosti OSN.“

Americký prezident Barack Obama však řekl, že ještě o případném vojenském zásahu nerozhodl, i když je přesvědčen, že plyn použila syrská armáda. [celá zpráva]

Americké tajné služby zatím nejsou schopny potvrdit, že za údajným chemickým útokem v Sýrii je syrský prezident Bašár Asad nebo někdo z jeho nejbližších spolupracovníků. S odvoláním na zdroje z rozvědek to napsala agentura AP.

Inspektoři OSN budou důkazy o údajném chemickém útoku shromažďovat do pátku. Oznámil to generální tajemník OSN Pan Ki-mun, podle něhož experti Sýrii opustí v sobotu ráno.

Námitky Kongresu 

Republikánský předseda americké Sněmovny reprezentantů John Boehner vyzval Obamu, aby osobně otázku akce v Sýrii předložil Kongresu. Chce po něm vysvětlení právního základu pro použití jakékoli síly v Sýrii a také, co mají případné vojenské údery přinést.

Mnoho republikánů má pocit, že s nimi otázky útoku na Sýrii Obama dostatečně nekonzultuje.

Předseda Sněmovny reprezentantů USA, republikán John Boehner

Předseda Sněmovny reprezentantů USA, republikán John Boehner.

FOTO: ČTK/AP

Boehner v dopisu Obamovi, o němž informovala agentura Reuters, zdůraznil, že si uvědomuje závažnost situace v Sýrii pro americké zájmy, ale varoval před riziky včetně toho, že syrský prezident Bašár Asad může ztratit kontrolu nad chemickými zbraněmi, nebo že můžou část území ovládnout skupiny spojené s Al-Káidou.

Položil Obamovi také čtrnáct otázek ohledně zásahu včetně té, zda míní americká vláda žádat o další peníze na armádu, pokud by akce trvala déle.

Zásah umožňuje rezoluce 1674

Možnost zasáhnout proti státu, který se dopustí vážného porušení lidských práv, umožňuje koncepce OSN o ”odpovědnosti chránit”. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1674 z roku 2006 postavila ochranu humanitárního mezinárodního práva nad právo jednotlivých států na nevměšování se, zmiňuje agentura DPA.

Tato doktrína zdůrazňuje závazek každé země chránit své obyvatele před genocidami, etnickými čistkami nebo válečnými zločiny. Rada pro lidská práva OSN pak prověřuje, zda státy své odpovědnosti činí za dost a zda přitom spolupracují s mezinárodními organizacemi.

Pokud se prokáže, že vedení země je příliš slabé, aby lidská práva ochránilo, nebo o ochranu nejeví zájem, přechází tato odpovědnost na mezinárodní společenství. To tak může učinit v rámci konzultací a zprostředkování nebo může nasadit mírové jednotky OSN.

Spojené státy ovšem mnohokrát OSN obešly, například při útoku na Irák v roce 2003, ale i při intervenci v Somálsku.