Katarský emír Hamad bin Chalífa Sání prohlásil, že fond bude určen na "obranu Al-Kuds" (arabsky "svatý" - označení pro Jeruzalém - pozn. red.). Spravovat by ho podle něj měla islámská rozvojová banka, která sídlí v saúdskoarabské Džiddě.

Jeruzalém je hlavním městem Izraele, ovšem Palestinci počítají s tím, že Východní Jeruzalém se stane metropolí budoucího palestinského státu, který by měl vzniknout na územích okupovaných Izraelem po Šestidenní válce. Izrael však Jeruzalém anektoval i s východní částí, do níž spadá i Staré město se starověkými židovskými památkami, a opakovaně vyhlásil, že je nedělitelný.

Izraelité získali Jeruzalém kolem 1000 př. n. l. za vlády biblického krále Davida, který jej učinil hlavním městem království. Jeho syn Šalomoun pak ve městě vybudoval chrám, díky němuž se z Jeruzaléma stalo i duchovní centrum všech Židů. Židovským městem byl Jeruzalém až do roku 70 n. l., kdy jej dobyli a vypálili Římané. Z chrámu zbyla jen západní zeď označovaná jako Zeď nářků. Na chrámové hoře nyní stojí třetí nejvýznamnější svatostánek islámu - mešita Al-Aksá. 

Ve východním Jeruzalémě žije na 250 000 Židů a o něco více Arabů. Izrael je kritizován za rozšiřování obydlí pro Židy; z pohledu světa, který připojení východní části k západní neuznává, jde o rozšiřování židovských osad.

Sliby chyby, myslí si Palestinci

Palestinská samospráva, která má velké finanční potíže, je ke slibu další finanční pomoci skeptická. Jeden její člen izraelskému deníku Ha´arec řekl, že doufá, že tentokrát dárci dodrží slovo. LAS nesplnila mnoho podobných slibů z minula.

Emír bin Chalífa Sání slíbil Palestincům už jinou velkou investici, když loni v říjnu navštívil pásmo Gazy. Řekl, že Katar přispěje na rozvoj tohoto území, spravovaného radikálním Hamásem, 400 milióny dolarů (osmi miliardami korun). [celá zpráva]

V projevu v Dauhá emír kritizoval Izrael za politiku, která podle něj vytváří napětí v celé oblasti a vyvolává v Palestincích beznaděj. "Izrael musí pochopit, že míru nelze dosáhnout silou a že mír je nutný pro zajištění bezpečnosti všech," řekl.

Emír také navrhl, aby arabské státy v Káhiře uspořádaly summit s omezeným počtem účastníků, kteří se pokusí smířit dvě hlavní palestinská hnutí, fundamentalistický Hamás, vládnoucí v pásmu Gazy s umírněnějším Fatahem spravujícím západní břeh Jordánu. Smíření Fatahu a Hamásu se považuje za podmínku pro zorganizování celopalestinských voleb.

Katar se v posledních letech snaží  angažovat na mezinárodně politické scéně, ukazuje se ale, že sleduje spíše vlastní cíle, než aby sdílel postoje západu, jak se zdálo, když se zapojil do války proti libyjskému diktátorovi Muammaru Kaddáfímu. Podporuje syrskou opozici, ovšem zřejmě včetně sunnitských radikálů. Výrazně ale také podporuje Palestince a zejména Hamás v pásmu Gazy, které je na Západě hodnoceno jako teroristické. Spíše se zdá, že se chce stát protiváhou Íránu, který je ve stále větší izolaci, a částečně i zaujmout jeho místo vlivné regionální mocnosti s vyhraněnými názory aniž by byl vnímán jako součást osy zla.