Článek
Redaktor Novinek zdokumentoval nevšední vzory na zamrzlé hladině Mácháče, jež mají na svědomí prudké výkyvy počasí, teplot a také pnutí ledu.
Mrazivou epizodu ze začátku roku minulý týden vystřídala krátká obleva, kterou však následovalo opětovné ochlazení. Na tyto změny teplot reagovaly i tuzemské vodní plochy, což v některých lokalitách vedlo k postupnému zformování jedinečných „neuronových“ útvarů.
Ledové hvězdice připomínají strukturu neuronů.
Jedná se o doposud nedostatečně probádaný fenomén, který začal až v roce 2012 ve své studii detailněji objasňovat profesor a geofyzik Victor Tsai ze seismologické laboratoře Kalifornského technologického institutu.
Klíčovou podmínkou pro vznik rozvětvených obrazců je relativně tenká vrstva ledu, kterou následně zatíží vrstva mokrého sněhu. Při oblevě se napadlý sníh promění v břečku a začne se narušovat celistvost ledové vrstvy pod ní, čímž se v ledu vytvoří malé pukliny.
Při opětovném poklesu teplot pod nulu začne do zamrzající břečky z centra trhliny prosakovat teplejší voda, která se šíří rozvětvenými kanálky cestou nejmenšího odporu do různých stran až do doby, než se vyvěrání vody zastaví vlivem zacelení pukliny ledem.
Ledová hvězdice nápadně připomínající tzv. Lichtenbergerův obrazec.
Paralela s elektřinou
Charakteristické útvary v ledu jsou někdy chybně zaměňovány za pravé Lichtenbergerovy obrazce, které ovšem vznikají následkem elektrického výboje. Zřídka je můžeme spatřit jako trhliny v betonu po úderu blesku. Stejné paprskovité struktury hnědočervené barvy se objevují i na kůži člověka při úrazu elektrickým proudem o velmi vysokém napětí nebo po zásahu bleskem.
Tento fenomén specifických větvičkovitých formací poprvé vysvětlil německý vědec a fyzik Georg Christoph Lichtenberg při provádění experimentů s vysokým napětím na různých materiálech v roce 1777.
