Po mrazivé střední Evropě (v Lánech, kde jsem se skoro dva týdny léčil po zranění kotníků a operaci očí, bylo v neděli ráno 24,8 °C, samozřejmě minus) dlouho očekávaná cesta na jih, resp. na jihovýchod teplo nepřináší. V Ankaře je, když v dopoledních hodinách přilétáme, minus tři stupně a sněží. Konec konců, před měsícem v saudskoarabském Rijádu také žádné vedro nebylo.

Na státní návštěvě jsem byl v této velké zemi, která má 73 milionů obyvatel, v roce 2006 a od té doby se Turecko výrazně posunulo – nejen ekonomicky, ale i politicky a zahraničně-politicky. Stalo se významným hráčem na světové politické scéně. Je to vidět. Je to vidět i na hlavním městě. Ankara je téměř pětimilionové moderní velkoměsto. Po krizovém poklesu o více než 4 % v roce 2009 (jako u nás) byl ekonomický růst v obou posledních letech více než 9 % a Turecko se tím v tempu růstu zařadilo dokonce před Čínu na 1. místo ve světě. Je to u nás trochu podceňováno, říkám-li u nás, myslím v celé Evropě. Turecko je i významnou zemí Blízkého východu a v této souvislosti jsme zvědavi, zda se naší návštěvy dotkne situace v sousední Sýrii, od které budeme v závěru našeho pobytu vlastně nedaleko.

Pocta v Atatürkově mauzoleu

Pocta v Atatürkově mauzoleu

Státní návštěva začíná, stejně jako před šesti lety, položením věnce v Atatürkově mauzoleu. Kemal Atatürk, který v roce 1923 po pádu Osmanské říše založil novodobý turecký stát, je zde stále nesmírně uctíván. I ceremoniál tomu odpovídá. Připomeňme si, že Atatürk hned na počátku zformuloval cíl „přimknutí se k Západu“ (což nikdo jiný v muslimském světě do dnešního dne neudělal), zrušil sultanát a chalífát, zavedl latinku, právo šaría nahradil občanským a trestním zákoníkem evropského typu. Modernizoval turečtinu, zavedl příjmení a řadu dalších Západem inspirovaných změn. V jistém smyslu lze jeho působení přirovnat k reformám cara Petra I. v Rusku o dvě století dříve. Ve srovnání s dnešními pohyby v tomto regionu – po tzv. „arabském jaru“ loňského roku – to byly změny téměř neuvěřitelné. Tehdy ale ještě neexistovala politická korektnost, globální vládnutí, vývozy demokracie, Rada bezpečnosti, ani Evropská unie, a proto takové změny byly možné. Vývoj v dalších desetiletích ukázal, že proces přiblížení orientální země Západu a jeho modelu společnosti je značně komplikovaný a dlouhodobý, ale pozitivní je, že v Turecku jde o tendenci pevnou a trvalou.

Česká první dáma Livia Klausová, prezident Václav Klaus se svými tureckými protějšky Abdullahem Gülem a Hayrünnisou Özyurtovou

Česká první dáma Livia Klausová, prezident Václav Klaus se svými tureckými protějšky Abdullahem Gülem a Hayrünnisou Özyurtovou

Potom následovalo velmi přátelské oficiální přijetí v Prezidentském paláci, jednání s prezidentem (nejdříve pouze prezidentských párů, potom celých delegací a tisková konference). S prezidentem Gülem se řadu let známe (ještě když byl tureckým ministrem zahraničí) a před třemi lety byl na návštěvě u nás. Turecko o nás ví, je si vědomo tradice a síly našeho průmyslu a váží si naší podpory jejich členství v Evropské unii.

Prezident Václav Klaus s tureckou hlavou státu Abdullahem Gülem

Prezident Václav Klaus s tureckou hlavou státu Abdullahem Gülem

Pozdní oběd je na pozvání předsedy Tureckého parlamentu Çiçeka, který byl v Praze na návštěvě loni v listopadu. Mluvíme o důvodech, proč se rozhodli z ústavy vyškrtnout senát a o situaci v sousední Sýrii, se kterou má Turecko nejdelší hranici.

Po setkání s místopředsedou turecké vlády pro ekonomiku Ali Babacanem, který byl dlouhá léta hlavním vyjednavačem Turecka o vstupu do EU, a proto jsme se často setkávali, následovalo Česko-turecké podnikatelské fórum, které zahajujeme spolu s tureckým prezidentem. V mé delegaci je i ministr průmyslu a obchodu Kuba a zatím největší delegace českých podnikatelů, která kdy takto do ciziny jela, zorganizována Svazem průmyslu a dopravy. Zahraniční obchod mezi našimi zeměmi roste, a i proto jsme tady.

Proto jsme zde, proto jsme sem přijeli, máme zájem diverzifikovat náš export, řekl mimo jiné na podnikatelském fóru Václav Klaus.

"Proto jsme zde, proto jsme sem přijeli, máme zájem diverzifikovat náš export," řekl mimo jiné na podnikatelském fóru Václav Klaus.

Večer se koná oficiální státní večeře pořádaná prezidentem Gülem, na kterou pozval i polovinu naší podnikatelské delegace (což se doma snažíme dělat také). Oba pronášíme projevy, můj je možné nalézt na www.klaus.cz. Zdůrazňuji v něm mimo jiné „trpělivé čekatelství Turecka na členství v EU“, ale o tom více až zítra.

Václav Klaus, 14. 2. 2012