Hlavní obsah

Prezidentské volby v Íránu provází rekordní zájem

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Teherán
Aktualizováno

V Íránu v pátek začalo první kolo prezidentských voleb. O funkci se ucházejí čtyři kandidáti a volit je může 46,2 miliónu Íránců. O hlasování je podle svědků rekordní zájem. Potvrdilo jej i ministerstvo vnitra a uzavření volebních místností oficiálně posunulo o tři hodiny na 21:30 SELČ. Šanci porazit současného konzervativního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda má podle odhadů bývalý premiér Mír Hosejn Músáví.

Článek

Volby začaly v 8 hodin místního času (5:30 SELČ), ale dlouhé fronty se před volebními místnostmi v Teheránu utvořily dávno před jejich otevřením. Podle ministerstva vnitra by počet hlasujících mohl dosáhnout letos rekordní výše. Zájem o hlasování ve městech i ve vesnických oblastech je podle předsedy volební komise na ministerstvu vnitra Kamrána Danešúa "bezprecedentní". Podle jednoho z ministerských činitelů dohlížejících na hlasování v deseti volebních místnostech Násira Haghího je dosavadní nápor voličů dvojnásobný oproti minulým volbám v roce 2005.

Volební místnosti budou kvůli vysoké účasti otevřeny až do půlnoci místního času (21:30 SELČ).

K dění v Íránu se vyjádřil také americký prezident Barack Obama, který je debatou, jež v předvolebním období vznikla, nadšen. "Bez ohledu na to, kdo zvítězí, ta masivní debata, která se tam rozproudila, dává naději, že se je podaří zapojit do dialogu novým způsobem," řekl v pátek Obama novinářům k vývoji v Íránu.

Ahmadínežád kontra Musáví

O prezidentskou funkci se uchází současný konzervativní prezident Mahmúd Ahmadínežád, liberál a bývalý premiér Mír Hosejn Músáví, reformátor a někdejší předseda parlamentu Mahdí Karrúbí a bývalý velitel revolučních gard Mohsen Rezáí, který patří stejně jako Ahmadínežád ke konzervativcům. O vítězství se střetávají první dva.

Musávího spojenec Sádek Charazí řekl zhruba tři hodiny před původně stanovenou dobou ukončení hlasování agentuře Reuters, že Musáví získává většinu hlasů. Ahmadínežádův tábor toto tvrzení ale odmítl jako "psychologickou válku". Podle Charazího ukazují průzkumy prováděné reformátory u volebních místností, že Musáví získává zatím 58 až 60 procent hlasů.  

Hlasuje se na 45 713 místech v zemi a 304 za hranicemi Íránu. Dvaatřicet volebních místností je otevřeno i v USA. Výsledky by pak měly být známy nejpozději do 24 hodin. Pokud ani jeden z kandidátů nezíská přes 50 procent hlasů, rozhodne se mezi dvěma nejúspěšnějšími 19. června ve druhém kole.

Rozdělený Írán

Kampaň rozdělila Íránce na Ahmadínežádovy příznivce a na ty, kdo podporují umírněnějšího Músávího. Analytici odmítají spekulovat o výsledku, ale mnozí jsou toho názoru, že se o prezidentovi rozhodne až ve druhém kole. Ahmadínežáda chtějí volit hlavně konzervativní Íránci a obyvatelé venkova, Músávího městská mládež.

Kampaň skončila ve čtvrtek ráno, ale až do čtvrtečního večera ulicemi Teheránu projížděly rodiny v autech označených buď íránskou vlajkou na znamení podpory Ahmadínežádovi, nebo zelenou barvou, jako znamení sympatií k Músávímu. Ten slíbil zlepšení vztahů k zahraničí a nelítostně kritizoval Ahmadínežádovu politiku minulých čtyř let.

Přesto ani jeho zvolení nebude znamenat změnu íránské jaderné politiky, neboť v tomto tématu náleží hlavní slovo duchovnímu vůdci země ajatolláhu Alímu Chameneímu.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám