Rezoluce byla odsouhlasena, protože Írán opakovaně odmítal ukončit obohacování uranu, k němuž ho zavazovala letošní rezoluce RB OSN číslo 1696. Podle ní měl ukončit obohacování do září.

Rezoluce zakazuje všem zemím dodávat Teheránu materiály a technologie, které by mohly přispět k rozvoji íránských jaderných a raketových programů. Zákaz se netýká vybavení pro lehkovodní reaktory ani nízkoobohaceného uranu v palivových článcích. Rezoluce se tak nevztahuje na reaktor, který staví Írán s pomocí Ruska v Búšehru. Podle dokumentu mají být rovněž zmrazena konta firem a jednotlivců zapojených do íránských nukleárních a raketových programů. V případě neuposlechnutí hrozí rezoluce Íránu dalšími nevojenskými trestnými opatřeními, jejichž rozsah je ale omezený. Odvolává se na kapitolu 7, článek 41 Charty OSN, podle níž je rezoluce závazná, ale vylučuje vojenskou akci.

"Dnes jsme zařadili Írán do malé kategorie zemí, které jsou sankcionovány radou bezpečnosti," řekl americký velvyslanec v OSN Alejandro Wollf. Podle něj je rezoluce výrazným varováním pro Írán. Ukazuje mu jednotu mezinárodního společenství. I jeho ruský protějšek Vitalij Čurkin zdůraznil, že jde o výrazné poselství pro Írán, aby spolupracoval s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Vyzdvihl ale, že nemohou být vůči Teheránu uplatněna vojenská opatření.

Írán rezoluci odmítl

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Mohammad Alí Hosejní prohlásil, že rezoluce "nemůže ovlivnit či omezit íránské mírové jaderné aktivity, ale diskredituje rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, jejíž vliv se zmenšuje".

Írán Radu bezpečnosti obvinil, že při svých rozhodnutích uplatňuje dvojí metr, jiný na Írán a jiný na Izrael. "Je nepopiratelné, že nukleární zbraně v rukou izraelského režimu a neochota Izraele řídit se rezolucemi RB OSN... představují mimořádně vážnou hrozbu míru a bezpečnosti v regionu i na celém světě," podotkl íránský vyslanec při OSN Džavád Zaríf.

Západ se obává, že obohacování uranu povede k vyrobení atomové bomby. Írán však tvrdí, že jeho jaderný program je mírový a chce být pouze nezávislý na dodávkách jaderného paliva.

V Radě bezpečnosti panovaly obavy, že rezoluci mohou vetovat Rusko a Čína, které s Íránem čile obchodují.  Proto je rezoluce mírnější, než požadovaly USA, Velká Británie a Francie.