Vrcholnou schůzku předznamenal konfrontační tón. Tentokrát už diplomaté mluví přímo o krizi vztahů s USA a vyjadřují obavy o vlastní budoucnost Aliance.

Trump označil za neférový současný stav, kdy podle něj USA brání Evropu před Ruskem, zatímco evropské země, například Německo, platí Rusku vysoké částky za zemní plyn. Stoltenberg na kritiku hned reagoval slovy, že Německo má sice s Ruskem obchodní vazby, ale není na něm závislé.

„Řeknu NATO: budete muset začít platit své účty. Jsme hlupáci, kteří platí za to všechno,“ prohlásil šéf Bílého před několika dny. V sérii tweetů také tvrdil, že USA kryjí 90 procent výdajů Aliance, a spojil americké spojenecké závazky s odstraněním obchodního deficitu s Unií.

„Na vrcholu toho všeho má Evropská unie s USA obchodní přebytek 151 miliónů dolarů (ve skutečnosti jde o řád miliard – pozn. red.) a velké obchodní překážky pro americké zboží. Ne!“ tweetoval Trump. V červnu se vyslovil ještě úderněji: „Chráníme Evropu za cenu velké finanční ztráty, a v obchodě jsme biti. Změna přichází!“

Všechna tato témata sice mohou mít své racionální jádro, ale zlobný tón, jímž je Trump vnáší do hry a propojuje, začíná v očích Evropanů vrhat stín na spolehlivost amerických bezpečnostních záruk.

Spojenci se obávají i úplného rozpadu

„Obávají se úplného rozpadu Aliance, nebo přinejmenším takového oslabení bezpečnostních záruk Washingtonu, že z toho NATO vyjde hluboce poškozené,“ napsal list The Washington Post. Evropané si podle deníku myslí, že Trumpova rétorika už škodí, jelikož součástí odstrašení je nepřipustit pochybnost, že bude-li napaden jeden člen, všichni mu půjdou na pomoc.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, jenž se vždy snaží otupovat hroty neshod, minulý týden v Londýně připustil, že „není vytesáno do kamene, že transatlantická vazba přežije navždy“, ale že věří, že zůstane zachována.

Ačkoli Trump vyčleňuje pro Pentagon v Evropě pro příští rok 6,5 miliardy dolarů (143 mld. Kč), takřka dvakrát víc než jeho předchůdce Barack Obama, panují obavy, aby v zájmu zlepšení vztahů s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, s nímž se poprvé samostatně sejde hned 16. července, neomezil manévry, případně nestáhl část sil USA.

Trumpovo lamentování nad spojenci se odehrává na pozadí beztak náročné agendy summitu. Kromě sdílení břemene nákladů má z iniciativy USA stvrdit plán připravenosti, podle něhož má NATO mít po ruce do 30 dnů od vyhlášení poplachu 30 praporů, 30 stíhacích letek a 30 válečných lodí.

Expert: Trump mluví laicky a nepřesně

To si vyžádá hodně peněz. Čísla však ukazují, že Trumpova tvrzení jsou zavádějící. Podle konzervativního politologa Garryho Schmitta se vyjadřuje laicky a technicky nepřesně. Americký podíl na nákladech NATO (včetně společných prostředků používaných v operacích) činí totiž podle klíče národního důchodu 22 procent a žádný člen do této „kasy“ nic nedluží.

Samostatná je kategorie národních vojenských rozpočtů určených k vlastní obraně, z nichž vychází i schopnost přispívat kapacitami Alianci podle potřeby. Rozpočet USA tvoří 72 procent ze součtu všech národních vojenských výdajů 28 zemí Aliance, ovšem není zdaleka určen jen jí.

USA například vedly a vedou války v AfghánistánuIráku, mají zájmy po celém světě a udržují a vyvíjejí rozsáhlé zbraňové systémy. Navíc požadavek nejméně dvou procent hrubého národního produktu pro obranné rozpočty je doporučením, byť důrazným, přičemž cílovým rokem je 2024.

Zrodil se na ministerské úrovni v roce 2006 a šéfové států a vlád jej podpořili na summitu ve Walesu před čtyřmi lety. Nyní dvouprocentní standard splňují kromě USA jen Británie, Řecko, Estonsko a Polsko. Příští rok jich má podle Stoltenberga přibýt dalších sedm.

Nejsme zajatci Moskvy

Trumpova kritika nevyvedla z rovnováhy německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou. Na Trumpovu kritiku už "jsme zvyklí", řekla a dodala: „Nějak se s tím vyrovnáme”. Současně prohlásila, že Německo není žádným „zajatcem Ruska”, i když s ním má obchodní vztahy.

„Nepochybně máme mnoho obchodních vazeb s Ruskem. Na druhou stranu je ale třeba udržovat komunikaci s různými zeměmi, i když s nimi ve všem nesouhlasíte,” řekla. Stoltenberg k tomu dodal, že otázka plynovodu Nord Stream není věcí, o níž by měla rozhodovat Severoatlantická aliance.

K diskusi o obranných výdajích očekává "otevřenou a přímou diskusi", ale také uznání toho, že země propad zastavily a reálně peněz na obranu dávají víc. „Jsou neshody o různých otázkách,” dodal.