Jistě, situace kolem volby hlavy státu v Rusku je docela jiná, než byla ta americká, nicméně ve světě internetu a tajných služeb není a už nikdy nebude klid.

Když v létě roku 2016 CIA přesvědčila prezidenta Baracka Obamu, že Rusko zapojilo celý elektronický rejstřík k diskreditaci volebního systému a demokratické kandidátky Hillary Clintonové, pohrozil šéf Bílého domu Moskvě odvetou zcela otevřeně.

V září 2016 na summitu v čínském Čchang-čou Obama osobně konfrontoval Putina a na tiskové konferenci varoval: „Upřímně řečeno, máme větší kyberkapacity než kdokoli jiný – jak ofenzívní, tak obranné.“

Měsíc nato jeho viceprezident Joseph Biden mluvil natvrdo o „skryté odvetě“, což Obama později zopakoval.

„Kapacity k tomu máme. Bude to, až se sami rozhodneme a za okolností, které mají největší účinek,“ prohlásil Biden.

CIA začala v roce 2016 „otevírat dveře“

V říjnu 2016 televize NBC s odvoláním na zpravodajské zdroje informovala, že CIA „začala otvírat kybernetické dveře, vybírat cíle a podnikat další opatření k operaci“ s tím, že už má spoustu dokumentů o Putinově taktice.

Do dne voleb 8. listopadu ale Obama nepodnikl nic podstatného. Členové jeho týmu se později svěřili, že se obávali, aby ruští hackeři nakonec ještě neohrozili samotné hlasovací systémy. Ačkoli pokusy do nich proniknout odborníci zjistili ve 26 státech USA, žádné výpadky nenastaly a neovlivnilo to ani sčítání hlasů.

Obama těsně před koncem roku 2016 nakonec jen vypověděl 35 ruských diplomatů, uzavřel dva jejich objekty a uvalil úzce zaměřené, téměř symbolické sankce, zatímco Moskva obvinění z hackerského vměšování znovu rázně odmítla.

Ruské ministerstvo obrany v reakci na možný americký kyberúder oznámilo, že spouští štít elektronické obrany, který testovalo dva roky a jenž je údajně s to odhalit útoky v reálném čase. Obamu mezitím v lednu 2017 vystřídal vítězný Trump.

Záleží na Trumpovi

Na novém prezidentovi nyní je, jestli Putinovi před jeho volbami, v nichž je jasným favoritem, aspoň nějak zatopí. Ale právě Trump zpochybňuje zprávy o ruských úkladech, když tvrdí, že americké tajné služby jsou zpolitizované a obviňováním Ruska jdou na ruku poražené Clintonové.

„Pokud se nabouralo (do e-mailů Demokratické strany) Rusko nebo někdo jiný, proč si Bílý dům stěžoval, až když Hillary prohrála?“, ptal se Trump na Twitteru.

Pravda ale také je, že nynější prezident je v názorech nestálý a zároveň dál čelí podezření, že se v kampani paktoval s Ruskem proti své rivalce, což prověřuje zvláštní vyšetřovatel.

Služby USA už možná disponují novými a lákavými možnostmi, jimiž by mohly demonstrovat Putinovi svou sílu. O umísťování špionážního a útočného softwaru do systémů ruské infrastruktury rozhodl ještě před svým odchodem Obama.

List The Washington Post (WP) tyto „implantáty“ přirovnal k digitálnímu ekvivalentu bomb, které lze aktivovat v okamžiku, kdy by se USA dostaly s Ruskem do konfrontace. Obamův program podle WP běží dál a Trump ho podle všeho nezrušil.

Jsou-li nové prostředky tak účinné a už pronikají ruskou obranou, mohl by Trump například Putina poškodit zveřejněním zastíraných stránek kolem jeho majetku obecně odhadovaného na miliardy dolarů.

ČTĚTE TAKÉ:
Putin odevzdal majetkové přiznání: Dva byty, tři auta a 14 miliónů na kontech

Mohl by také ochromit komunikaci vládních úřadů nebo vymazat jejich databáze, napsal server Politico k některým variantám případné pomsty Washingtonu.