Neurvalý autokrat, mizogyn i sukničkář v jedné osobě Donald Trump (70) sváděl v barvách Republikánské strany minulých osmnáct měsíců  stále tvrdší souboje s kandidátkou Demokratické strany Hillary Clintonovou (69), kterou její odpůrci viní z hamižnosti, nezřízené touhy po moci a z chladné vypočítavosti.

Spíš než vize budoucnosti a soutěž státnických představ o řízení země tak tentokrát voličskou přízeň ovlivňovaly prakticky výhradně skandály, často hodně nechutné.

Pokud zvítězí Clintonová, bude ji do Bílého domu doprovázet stín podezření pramenící ze skandálu s e-maily a pochyby o skutečném stavu jejího zdraví. Početní Trumpovi voliči navíc nezmizí, stejně jako témata migrace, daní a bezpečnosti, na nichž magnát svou kampaň postavil.

A vyhraje-li Trump, čeká Spojené státy nejistá etapa doma i vůči zahraničí.

Otázek je tu víc než odpovědí – a největší otazníky visí nad magnátovými sliby, zda skutečně udělá všechno to, co v kampani prohlašoval.

Fronta před hlasovací místností v San Diegu v Kalifornii

Fronta před hlasovací místností v San Diegu v Kalifornii

FOTO: Mike Blake, Reuters

Výkyvy volebních preferencí, čas od času dramatické, se těsně před volbami prakticky vyrovnaly. Za favoritku voleb byla poslední den kampaně považována Clintonová, ale nynější nestandardní kampaň dává tušit, že průzkumy veřejného mínění mohou tentokrát selhat.

Náskok tří až čtyř procent

Den před otevřením volebních uren měla Clintonová před Trumpem podle agentury Bloomberg náskok tří procentních bodů – dostala by 44 procent hlasů, Trump 41 procent. Naději na vítězství jí dával i další průzkum listu The Washington Post a televize ABC News, podle nichž ji podpoří 47 procent voličů, zatímco jejího soupeře 43 procent.

Tak jako tak nemůže být Clintonová s průběhem kampaně spokojená, protože neschopnost srazit Trumpa „do kolen“ svědčí o tom, že její styl i ideje téměř polovinu USA neoslovují.

Odhady výsledků budou mít možná Američané letos k dispozici ještě před uzavřením volebních uren. Některá média prolomí dosud dodržovaný nepsaný zákon, že první informace se na veřejnost dostanou až po skončení voleb na západním pobřeží USA, tedy ve středu po 5. hodině ráno našeho času.

Investoři a byznysmeni proto varují, že v raných středečních hodinách by mohlo po ohlášení průzkumů při odchodu z volebních místností globálně dojít k divokým propadům na burzách. Zejména pokud bude třeba jen nakrátko označen za vítěze Trump, mohlo by to investory stát miliardy dolarů.

Hillary utrácela, zato Trump šetřil

Magnátovo vítězství by totiž srazilo hodnotu akcií, zatřáslo dolarem a vyhnalo cenu zlata. Naopak Clintonová by svým úspěchem stabilizovala burzy i dolar a způsobila by velký výprodej zlata, které je pro investory v nejistých dobách útočištěm.

Štáb Clintonové se bezmála dva roky věnoval budování volební strategie a organizační struktury. Poradci bývalé první dámy přitom vycházeli z modelu, který se prezidentu Baracku Obamovi dvakrát osvědčil. Základem byla mohutná reklamní kampaň, rozsáhlý soubor dat o voličích a přísná organizační kázeň ve všech místních kancelářích rozmístěných po celé zemi.

Trump šel jinou cestou. Do kampaně příliš neinvestoval, přímé kontakty s voliči zanedbával. Za hlavní pilíř kampaně považoval masová shromáždění stoupenců přenášená celostátními televizními kanály. Centrem jeho kampaně byl on sám, jeho dramaticky okázalý, byť často neomalený, až vulgární styl komunikace. Poradce, kteří ho nabádali k umírněnosti, ze svého týmu promptně vyhodil. Kdykoli použil zbraně z konvenčního arzenálu své soupeřky, ztrácel.

Hlasování v předstihu

Ve 37 státech začaly volby už před řadou týdnů, voliči mohli poslat hlasovací lístek poštou (tuto možnost jich využilo na 41 miliónů) nebo osobně jít k urnám.

Zpracování hlasovacích lístků, které byly zaslány poštou.

Zpracování hlasovacích lístků, které byly zaslány poštou.

FOTO: Mike Blake, Reuters

Volby jsou formálně dvoustupňové, nevolí se přímo, ale vybírají se tzv. volitelé. Kandidát musí získat 270 z 538 volitelů, kteří mu dají hlas po skončení celonárodních voleb. Hlasování volitelů je už tradičně bez překvapení.

Sbor volitelů zvolí prezidenta

19. prosince, oficiální výsledky pak budou vyhlášeny 5. ledna 2017. Nový prezident bude tradičně inaugurován 20. ledna 2017.

Nával referend

Kromě voleb hlavy státu, všech poslanců Sněmovny reprezentantů, třetiny Senátu a 12 guvernérů hlasují v úterý Američané v řadě místních referend. Zatímco některá z nich jsou důležitá a budí pozornost celé země, jiná jsou ryze lokální.

V Arkansasu se tak bude rozhodovat o lékařském využívání marihuany. V případě souhlasu by šlo o první stát na konzervativním jihu USA, který by konopí v medicíně povolil. Loni podobný návrh neprošel těsnou většinou.

V Kalifornii, tradiční baště demokratů, se budou moci voliči vyslovit dokonce k sedmnácti otázkám. Je mezi nimi například návrh legalizovat užívání marihuany nebo povinnost herců prosperujícího pornoprůmyslu, aby při natáčení povinně používali kondomy. Hlasovat  se bude i o zrušení trestu smrti. Voliči v Nebrasce budou naopak rozhodovat o jeho návratu do trestního zákoníku, v Oklahomě o jeho zachování v trestním kodexu.

V hlavním městě budou hlasující rozhodovat, zda se Washington stane 51. státem USA. Dosud má metropole historický status federálního distriktu Columbia. Návrh bude nejspíš schválen. Kongresem, který se k němu musí vyslovit, ale pravděpodobně pro odpor republikánů neprojde.