Česká republika do rady kandidovala ve východoevropské skupině, do níž patří. O dvě volná místa se spolu s ní ucházelo ještě Rumunsko a Gruzie. Nakonec jako druzí uspěli Rumuni, kteří získali 131 hlasů. Pro zvolení bylo potřeba 97 hlasů.

Úkolem rady je prosazovat a chránit lidská práva ve světě. Česko, jež ve své zahraniční politice na lidská práva klade velký důraz, se chce zaměřit na několik priorit. Hodlá například prosazovat, aby se do rady nedostávaly země, jež samy lidská práva porušují. Chce také, aby rada adekvátně reagovala na případy porušování lidských práv. Mezi další priority patří svoboda projevu či zákaz mučení.

O členství mělo Česko zájem už před třemi lety, ale v té době nechtělo soutěžit se Slovenskem, které se tehdy členem sedmačtyřicetičlenné rady stalo. Slovensku, které spolu s Ukrajinou nyní v radě končí, Česká republika v roce 2008 pomohla ke zvolení tím, že svoji kandidaturu stáhla.

V Radě zasedne vedle Česka a Rumunska ještě 13 nových členů. Ze západní Evropy byly zvoleny ItálieRakousko. Za africké země získaly nejvíce hlasů Botswana, Kongo, Benin a Burkina Faso. Z asijských států jde o Filipíny, Indonésii, Indii a Kuvajt. Za Latinskou Ameriku a karibskou oblast v radě zasedne Chile, Kostarika a Peru. Vůbec nejvíce hlasů získala Indonésie, a to 184 hlasů, nejméně pak Rumunsko 131 hlasů.