Britský premiér Gordon Brown uvedl, že několik zemí NATO je ochotno vyslat posily do Afghánistánu, ale maximálně tak 5000. Ale třeba vyslání dalších britských vojáků nad slíbených 500 podle Gordona komplikuje Obamovo váhání se zveřejněním strategie, takže se nepodařilo v Británii nalézt pro vyslání posil dostatečnou podporu

Spojené státy podle The New York Times spojence o posily nepožádaly oficiálně, vedou prý ale o tom s nimi rozhovory. Německu a Francii se nechce posílat další vojáky do války a Nizozemsko a Kanada přemýšlejí, jak se z Afghánistánu stáhnout.

Šéf Bílého domu po více než dvouměsíčním rozhodování o další americké bojové strategii v této zemi podle amerických médií příští týden na vojenské akademii ve West Pointu oznámí své rozhodnutí. Spekuluje se, že do Afghánistánu vyšle dalších zhruba 30 000 vojáků.

Velitel aliančních sil v Afghánistánu Stanley McChrystal v září požádal Obamu, aby počet vojáků v zemi zvýšil o dalších 40 000, jinak nemůže zaručit úspěch v tažení. [celá zpráva] Chybějících deset tisíc by měli vyslat spojenci.

Demokraté jsou proti posilám

To by pomohlo Obamovi otupit kritiku ve vlastní demokratické straně, která je proti eskalaci války.

Značnou odpůrkyní vyslání posil je předsedkyně dolní komory Kongresu Nancy Pelosiová, která sice v červenci podpořila uvolnění 100 miliard dolarů na války v Afghánistánu a Iráku s tím, že je to naposled.

Obama bude zákonodárce informovat o svých plánech krátce před projevem ve West Pointu

Demokraté tvrdí, že není důvod zůstávat v Afghánistánu dalších osm devět let, když už tam američtí vojáci tak dlouho jsou. Mluví o nutnosti poučit se z dění.