O změně plánu stahování, který je v rozporu s předvolebními sliby, informoval republikán John McHugh ze sněmovního výboru pro ozbrojené složky. Podle něj Obama na schůzce kongresmany ubezpečil, že stahování bude upraveno pole situace v Iráku: "Prezidentův záměr stáhnout z Iráku bojové jednotky je něco, za což bychom se měli modlit a pracovat na tom, ale naši velitelé musejí mít flexibilitu, kterou potřebují, aby mohli odpovědět na výzvy a prezident mě ujistil, že existuje plán B.“

Stažení hlavní části bojových jednotek se tedy opozdí o tři měsíce, odejít by měly do srpna 2010. I poté jich tam ale zůstane mnohem více, než se čekalo. Prodloužení termínu stažení bojových jednotek o tři měsíce je kompromisem mezi Obamovým volebním slibem a názory armádních velitelů a poradců, kteří se obávají, že urychlený odsun by mohl zhoršit bezpečnostní situaci v zemi.

Obama zákonodárcům sdělil, že plánuje ponechat v zemi mezi 35 000 až 50 000 vojáky podpůrných jednotek, které mají pomáhat irácké armádě zejména s výcvikem.

Demokraté zaskočeni

Vysocí představitelé demokratické strany jsou Obamovým plánem B zaskočeni. Zejména je překvapil vysoký počet vojáků, kteří zůstanou v Iráku po srpnu příštího roku. Předseda senátní většiny Harry Reid diplomaticky uvedl: "To je o malinko vyšší číslo, než jsem očekával.“

Důvody k ponechání tak velkého množství vojáků by ráda od Obamy vyslechla i předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. "Myslím, že tam někteří musejí zůstat, ale nevím, zda to musejí být všichni," řekla v televizi NBC.

Každý měsíc vojenské přítomnosti v Iráku stojí Spojené státy 11 až 12 miliard dolarů (až téměř 274 miliard korun).

Podrobnosti o stahování amerických vojáků z Iráku má Obama uvést v pátek v projevu na základně Camp Lejeune v Severní Karolíně, kde promluví k vojákům nasazeným v Iráku. Bude to jeho první projev na vojenské základně od zvolení do čela USA.