"Selhání v Iráku by mohlo způsobit kalamitu, která by mohla vyděsit náš národ, snížit naši vážnost a ohrozit Američany v následujících dekádách," řekl Gates o nebezpečí selhání v Iráku po schůzce s americkým viceprezidentem Dickem Cheneyem. Irák považuje ministr za svou prioritu.

Varovná slova pronesl v souvislosti se zprávou Pentagonu o rostoucím násilí v Iráku, která uvádí: "Během posledních tří měsíců počet útoků stoupl o 22 procent. Část nárůstu připadá na sezónní vrchol násilností během ramadánu." Průměrný počet útoků za týden vzrostl ze 784 na 959, což je nejvíce od zahájení invaze do Iráku v roce 2003.

Jejich hlavním terčem se staly koaliční síly vedené Američany, na něž připadaly dvě třetiny útoků. Nejvíce však násilím trpí Iráčané, představující tři pětiny obětí. Počet mrtvých a raněných civilistů čtvrtletně stoupl o další dvě procenta, v průměru na 93 denně.

Podle Pentagonu je nejhorší situace v Bagdádu a sunnitské provincii Anbár: "Mimo sunnitský trojúhelník se však 90 procent Iráčanů cítí ve svých čtvrtích bezpečně," tvrdí zpráva. Vojáci ale však uznávají, že sektářské násilí představuje největší nebezpečí pro další vývoj země. 

Překvapivě však není nyní nejnebezpečnějším faktorem eskalujícím sektářské násilí irácká odnož al-Kajdá nebo jiné sunnitské bojůvky, ale Mahdího armáda radikálního šíitského klerika Muktady Sadra.

Gates ale také varoval před vývojem situace v Afghánistánu, kde jsou američtí vojáci pět let. Pokrok je podle něj ohrožen a je nutné splnit sliby dané Afgháncům. "Afghánistán se nesmí opět stát útočištěm extrémistů," prohlásil.