Článek
Ve Washingtonu nyní probíhá horečné rokování o eventuálním přesměrování politiky vůči Teheránu. Ačkoliv ministr zahraničí USA Colin Powell v souladu s dlouhodobým postojem svého úřadu tvrdí, že se politika vůči Teheránu nemění, na pilu silně tlačí i Pentagon - tedy mocenské centrum, které se za Bushovy vlády již mnohokrát proti Powellovi ostře postavilo. Nyní za zdmi ministerstva obrany sílí volání dokonce po svržení íránské vlády
"Doufáme, že v amerických debatách převáží logika a rozum," reagoval v úterý mluvčí íránského ministerstva zahraničí Hamíd Rezá Ásefí v rozhovoru pro AFP. "Nevíme, zda tyto informace (o snaze destabilizovat íránský režim) jsou pravdivé. Američanům jsme ale vždy říkali, aby se nevměšovali do našich vnitřních záležitostí."
Argumenty jako před Irákem
Jako jedna z pák americkým jestřábů slouží - stejně jako v případě Iráku - obvinění z podpory, již má Teherán poskytovat síti al-Kajdá. Skutečností je, že již během americké války proti Afghánistánu prchaly desítky bojovníků z Afghánistánu na západ - přes Írán mířili do svých domovských arabských zemí. Teherán jich tehdy desítky zadržel a vypověděl.
Podobná situace nastala nyní. Čerstvým argumentem o spojení Teherán - al-Kajdá jsou údajné poznatky tajných služeb, že v Íránu pobýval počátkem měsíce jeden ze strůjců pumových útoků v Rijádu, při nichž 12. května zahynulo 34 osob včetně osmi Američanů. Teherán následně zatkl neupřesněný počet domnělých členů al-Kajdá. "Tyto kroky, které Íránci oznámili, nejsou dostatečné," reagoval mluvčí Bílého domu Ari Fleischer.
Ze zpráv íránských exilových médií ovšem vyplývá, že íránská vláda nemusí mít na přítomnost předpokládaných teroristů žádný vliv. Již na podzim 2001 se ukázalo, že přesuny islamistů z Afghánistánu organizovaly autonomně jednající, protivládně orientované struktury v íránských tajných službách a ozbrojených silách.
Panarabský list aš-Šark al-avsat v polovině května informoval, že íránský prezident stojící v čele vlády Mohammad Chátamí obdržel informace o přítomnosti vůdců al-Kajdá v Íránu od "arabského státu přátelsky nakloněného Íránu a blízkého pozicím USA". Tyto zprávy podle deníku Chátamího překvapily; okamžitě prý nařídil ministru informací Alímu Júnesímu zodpovídajícímu za tajné služby, aby je ověřil.
Dojde na vznik další teokracie?
Již několik měsíců před americkým tažením do Iráku Washington tajně vyjednával tichou součinnost s Teheránem a přes zapálenou rétoriku v íránských mešitách dostal de facto zelenou ke svržení Saddáma. Nyní však nastává dělení kořisti a tak jako další země regionu, Americe i v Evropě, také Írán se snaží ovlivnit dění v Bagdádu - s Irákem má ostatně svou vůbec nejdelší, 1609 km dlouhou hranici.
USA přitom tvrdí, že se teherán snaží v Iráku podnítit síly volající po ustavení náboženského režimu, jaký v Íránu vznikl po islámské revoluci z roku 1979. "Írán by si měl pamatovat: snahy přeměnit Irák k íránskému obrazu budou tvrdě usměrněny," řekl počátkem týdne americký ministr obrany Donald Rumsfeld v newyorské Radě pro mezinárodní vztahy.
Paradoxem je, že převažující části iráckého šíitského duchovenstva je vize íránského modelu rovněž trnem v oku a léta se od něj více či méně distancovala.
Klacek v íránském vnitřním boji
Jak z Teheránu upozornil zpravodaj britského listu The Guardian (www.guardian.co.uk), americké výpady mají velký význam pro íránský vnitropolitický vývoj. Americké tahy obvykle podrážejí nohy táboru reformátorů, k nimž je počítán i Chátamí, neboť konzervativní náboženská pravice zpravidla neváhá a své odpůrce okamžitě označuje za pokrytecké spojence Američanů.
"Rétorika Washingtonu nemohla přijít v méně vhodnou chvíli pro Chátamího a jeho spojence v parlamentu," napsal The Guardian. "Boj mezi reformátory a islamisty míří k vrcholu a zásahy USA slouží k umlčení nespokojenců a k odvádění pozornosti."
Za pravdu dává této argumentaci výrok zástupce šéfa íránských Revolučních gard, paralelní armády podléhající konzervativnímu náboženskému vůdci země ájatolláhu Chámeneímu (a nikoli vládě). "Amerika se snaží podkopat naši národní jednotu vyprovokováním chaosu a politických různic a vyvoláním krize," prohlásil Mohammad Bakir Zolkadr.
V této atmosféře přitom před několika týdny vznikla naivně vyhlížející iniciativa většiny poslanců Madžlisu vyzývající implicitně k urovnání vztahů s USA po 23 letech mrazivého napětí.
