Autoři v dokumentu, který počítá s tím, že by krizová situace mohla trvat až 18 měsíců, varovali před nedostatečným množství vakcín proti ptačí chřipce.

Kdyby pandemie vypukla v příštích měsících, nebylo by v prvním roce jejího trvání možné očkovat více než 90 procent Američanů, soudí zdravotní úřady.

Státní aparát již na výzkum a výrobu antivirových vakcín a léků miliardu dolarů (asi 22 miliard korun). Prvním cílem je zajistit látky, které umožní očkovat proti ptačí chřipce alespoň 20 miliónů lidí, tedy méně než sedm procentům obyvatel.

V USA proto v současnosti probíhá debata o tom, které skupiny obyvatel budou očkovány dříve. Zda jimi jako první budou staří lidé a nejmenší děti, či spíše věková skupina od 13 do 40 let. Zvláštní ohled by se přitom vždy měl brát na osoby zajišťující chod státu, bezpečnost, zásobování a další nezbytné služby.

Američtí lékařští odborníci nabádají všechny země, aby se na pandemii chřipky dále připravovaly, přestože tato hrozba se v poslední době podle všeho snížila.

Virus ptačí chřipky H5N1 od roku 2003 usmrtil kolem 100 lidí. V drtivé většině případů se však oběti nakazily od nemocné drůbeže, ne od jiného člověka. Mutaci viru a jeho přenos mezi lidmi ale přesto nelze plně vyloučit, shodují se odborníci.