Článek
"Máme stejný cíl. Nechceme, aby Íránci a Severní Korea vlastnili jaderné zbraně," zdůraznil Bush. Pokud Írán nesplní své závazky vyplývající ze smlouvy o nešíření jaderných zbraní, celou záležitostí by se měla zabývat Rada bezpečnosti OSN, dodal americký prezident. Kdy k tomu dojde, bude záležet na diplomacii, uvedl na společné tiskové konferenci s Putinem.
"Jsme proti tomu, aby se Írán stal jadernou mocností a vždy proti tomu budeme," potvrdil Putin. Připomněl však tvrzení Teheránu, že chce jaderné kapacity jen pro mírové účely. Nezmínil se také o případném svolání Rady bezpečnosti OSN a zdůraznil, že v případě Íránu i KLDR nebyl vyčerpán potenciál diplomatické spolupráce.
Bush i Putin se snažili dát najevo, že mezi jejich zeměmi nejsou vážné problémy. Naše pozice jsou v záležitostech Íránu i KLDR velmi blízké s pozicemi našich amerických partnerů, řekl ruský prezident. "Budeme nadále naši práci koordinovat."
Bush zdůraznil ekonomické vazby
Bush zase zdůraznil spolupráci v boji s terorismem a ekonomické vazby. Máme velký zájem na tom, aby byla dokončena jednání s Ruskem o vstupu do Světové obchodní organizace (WTO) tak, aby se mohlo stát členem do konce roku, řekl americký prezident.
Poté, co před čtyřmi lety otevřel Putin novou stránku vzájemných vztahů rozhodnou podporou USA po 11. září 2001, později se začaly mezi oběma velmocemi projevovat sporné momenty. Týkaly se nejen neshody kolem irácké války, ale především omezování demokracie a svobody projevu v Rusku.
Také v pátek se Bush letmo zmínil, že pevné vazby mezi oběma státy budou ještě silnější, až se v Rusku v tomto směru prosadí nezbytné reformy. Vzájemné vztahy zkalila i americká podpora vývoji na Ukrajině, v Kyrgyzstánu a v Gruzii. Naopak za vypovězením amerických vojáků z Uzbekistánu někteří političtí pozorovatelé vidí snahu Ruska vytlačovat USA ze své tradiční sféry vlivu.