"Politické rozhodnutí bylo přijato. Zaslali jsme dopis MAAE," řekl včera mluvčí íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Áká Mohammadí agentuře IRNA a vysvětlil, že poté, co MAAE v provozu nainstaluje svá monitorovací zařízení a odstraní pečeti, provoz se spustí. "Obnovení je nezvratné."

Už v pondělí se objevily protichůdné informace, podle nichž již Írán chystal sejmutí pečetí MAAE a poté prý prodloužil ultimátum EU k dodání slíbených podkladů o dva dny.

Teherán totiž již v neděli řekl, že Unie měla svou nabídku opatření navrhnout do konce července, poté někteří íránští činitelé zmiňovali 1. srpen, tedy právě pondělí. Evropští diplomaté naproti tomu tvrdí, že žádný takový termín dohodnut nebyl a že požadované dokumenty dodají Íráncům "do konce týdne".

"To je normální chování Íránců," citoval včera britský The Guardian nejmenovaného evropského diplomata. "Vyšponují situaci a na poslední chvíli ucuknou."

Írán od trojice zemí EU - Británie, Německa a Francie - očekává nabídku technologií, diplomatických opatření a bezpečnostních záruk, jež Teheránu zaručí mírové využívání jaderné technologie při zrušení tajně vybudovaných kontroverzních provozů využitelných i k vojenské výrobě. Jednání běží již od podzimu.

Teherán však stále trvá na tom, že s MAAE plně spolupracuje, nevyvíjí jaderné zbraně, neporušuje mezinárodní úmluvy a má - stejně jako kterákoliv jiná země - právo na mírové využívání jádra. V případě isfahánského provozu navíc tvrdí, že v něm nejde o obohacování, ale přepracování uranu, a nevztahuje se prý na něj tudíž závazek z loňského podzimu.

Francie varovala, že se obrátí na RB

MAAE po pondělním oznámení Teherán vyzvala, aby se spuštěním závodu v Isfahánu počkal, aby tam mohla být nainstalována dodatečná monitorovací zařízení. "Nebude toho možné dosáhnout dříve než příští týden," napsala agentura do Teheránu a varovala Íránce před snímáním pečetí OSN. "Vyzývám Írán, aby pokračoval v jednání s EU a nepodnikal žádné akce, které by mohly rozhovory v této kritické fázi poznamenat," řekl šéf MAAE Muhamad Baradej.

Podobně se včera v dopise šéfovi íránské bezpečnostní rady Hasanovi Rouhánímu vyjádřila i evropská trojka a francouzský premiér Dominique de Villepin dokonce v rádiu Europe 1 pohrozil, že pokud Írán nedodrží své závazky "pozastavit všechny aktivity konverze, přepracování a obohacování uranu", předloží případ Radě bezpečnosti OSN. Takový postup, který by mohl vyústit i v mezinárodní sankce vůči Íránu, již dlouho prosazují USA; Evropa dosud dávala přednost vyjednávání.

V tomto týdnu nevrcholí jen smlouvání mezi Unií a Teheránem, ale v Íránu se také chystá předání moci mezi odcházejícím prezidentem Mohammadem Chátamím a vítězem červnových voleb Mahmúdem Ahmadí Nežádem. Podle řady pozorovatelů přitom náhlé íránské gesto vzdoru může mnohem více souviset s tímto faktem než se skutečným úmyslem otevřít v tuto chvíli Isfahán.

ISNA: Diplomacii povede Lárídžání

"Odstupující politici se patrně snaží zachránit si kůži demonstrací tvrdé linie, aby po politické výměně nespadli příliš hluboko," citovala DPA diplomatické zdroje. Již několik týdnů je navíc známo, že hlavní íránský vyjednávač Rouhání odchází z funkce, a podle některých názorů proto není jasná další linie vyjednávání a z Teheránu přicházejí často protichůdná prohlášení.

Prezident vede podle íránské ústavy vládu a Ahmadí Nežád již podle agentury ISNA předložil seznam navrhovaných ministrů parlamentu, který je má jednotlivě schvalovat. ISNA včera uvedla, že stávajícího ministra zahraničí Kamála Charrázího, který byl dříve i velvyslancem v OSN, má nahradit Alí Lárídžání (48), zarytý odpůrce dosavadního Chátamího reformního kursu, o němž se spekulovalo i jako o možném šéfovi Nejvyšší rady národní bezpečnosti.

Lárídžání v minulosti ostře kritizoval jakékoli ústupky při vyjednávání s EU a na domácí scéně využíval možnost podkopávat odcházející vládu z pozice šéfa vlivné státní televize. V červnových volbách však tento hlavní kandidát konzervativců skončil až na šestém místě ze sedmi uchazečů.