Tam by se podle něj se souhlasem místních vlád měli snažit odradit migranty od nelegálních cest do zemí Evropské unie. „Nový politický mandát by měl Frontexu umožnit působit se souhlasem místních vlád ve třetích státech, kde by měl skoncovat se špinavým obchodem převaděčů a zabránit tomu, aby se jejich lodě vůbec vydávaly na nebezpečnou plavbu přes Středozemní moře,“ řekl Kurz německému nedělníku Welt am Sonntag.

Podle něj je správné, že Evropská komise má v plánu zvýšit počet zaměstnanců Frontexu na deset tisíc, ale posílení personálu podle něj musí přijít dříve než v navrhovaném termínu do roku 2027. „Cílové datum v roce 2027 je příliš pozdní, musí to přijít mnohem rychleji, pokud chceme v budoucnu ilegální migraci účinně bránit,“ dodal rakouský kancléř.

Kurz také znovu zopakoval odpor k systému kvót, který je v debatách mezi unijními státy stále ve hře jako jedno z opatření pro případ dalšího masivního přílivu migrantů do Evropské unie. „Základem funkčního státu přece je to, že země sama rozhoduje o tom, kolik a jakých lidí přijme,“ řekl.

„Ani utečenci nejsou ochotni jít do zemí jako Polsko, Rumunsko či Bulharsko. I kdybychom je tam silou dopravili, stejně by odešli do Německa, Rakouska či Švédska hned, jak by mohli,“ dodal Kurz.

Rakousko v červenci převezme po Bulharsku předsednictví Unie. Téma migrace a azylové politiky bude dál jednou z klíčových otázek, kterou bude EU za vedení Rakouska řešit.

Bulharsko chystá nový kompromis

Bulharské předsednictví EU chce vyřešit spor kolem připravované reformy společné evropské azylové politiky novým kompromisním návrhem.

Podle Liliany Pavlovové, bulharské ministryně pro předsednictví v Evropské unii, návrh předpokládá automatické přerozdělování migrantů v EU pouze, pokud by došlo k jejich velkému přílivu.

„Při méně výrazném přílivu utečenců by se na základě tohoto plánu aktivoval systém zaručující intenzivní podporu zasaženým zemím na vnějších hranicích Unie,“ cituje agentura DPA ministryni. Současně by členské země mohly dobrovolně vyjádřit touhu přijímat běžence, na což by dostaly i finance z Bruselu.

Převaděči v Libyi postříleli migranty

„Země jako Itálie a Řecko mají stále pocit, že je necháváme ve štychu,“ řekla ministryně dále. Proto je podle ní neodkladné, aby summit EU na sklonku června dospěl k dohodě.

Nejméně 15 běženců zabili a desítky dalších zranili najatí ozbrojení strážci, když se utečenci pokoušeli uniknout ze zajetí převaděčů na severu Libye. S odvoláním na nevládní organizaci Lékaři bez hranic (MSF) o tom informoval zpravodajský server BBC.

Ochranka a pašeráci na zhruba stovku migrantů, kteří se pokusili o útěk, začali střílet.

Pašerácké skupiny si uprchlíky mezi sebou údajně prodávaly a v jejich zajetí běženci strávili zhruba tři roky.

Podle sdělení MSF mezi zavražděnými a zraněnými jsou především ženy. Nemocnice ve městě Baní Valíd na severozápadě Libye ošetřila 25 zraněných, především mladistvé z Eritreje, Etiopie a Somálska.

SRN: Další podivně přidělené azyly

Po skandálu pobočky Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) v Brémách, která podle prokuratury přiřkla v letech 2013–16 přinejmenším 1200 lidem naprosto neoprávněně azyl ve Spolkové republice, vyšlo v neděli najevo, že podobné nesrovnatelnosti se objevily také v pobočce BAMF v Bingenu ve spolkové zemi Porýní-Falc.

Ta od ledna do října 2017 přiznala 97 procentům Íránců buď dočasnou ochranu pro uprchlíky, nebo rovnou trvalý pobyt v Německu a 90 procentům žadatelů o azyl z Afghánistánu v té či oné formě vyhověla.

Pro srovnání: za celý rok 2017 v celostátním měřítku uspělo 50 procent Íránců a 44 procent Afghánců.