Článek
„Řada centrálních bank pokračuje v prodeji zlata na pokrytí výdajů, včetně těch na obranu, a také na podporu směnných kurzů v důsledku rostoucích cen energií,“ vysvětluje analytik Nikolaj Dudčenko z ruské společnosti Finam.
Ruská ekonomika se potýká s dopady sankcí zavedených po invazi v roce 2022, které omezily přístup k technologiím i zahraničním trhům. Situaci zhoršují nižší příjmy z vývozu energií, vysoké válečné výdaje a nedostatek pracovníků – to vše brzdí růst a zvyšuje tlak na ceny i veřejné finance.
Prodeje zlata mohou podle analytiků pokračovat. „Vládní výdaje překračují rozpočtové cíle a tak postupují i jiné centrální banky, zejména v rozvojových zemích,“ uvedla pro Seldon News analytička společnosti Freedom Finance Global Natalija Milčakovová. Cena zlata je přitom vysoká a Rusko od roku 2002 nakoupilo celkem 1 900 tun.
List Moscow Times uvedl, že deficit ruského rozpočtu dosáhl na konci března 61,3 miliardy dolarů. Ředitel švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson ale v rozhovoru pro list The Financial Times naznačil, že skutečná výše je o 30 miliard dolarů vyšší.
Podle Milčakovové klesla inflace v dubnu z březnových 13,4 procenta na 12,9 procenta – i to je výrazně více, než Rusko oficiálně přiznává. Oficiální číslo činí 8,86 procenta, Nilsson však odhaduje skutečnou inflaci na téměř 15 procent, což odpovídá současné základní úrokové sazbě centrální banky.
Ani hospodářské potíže ale Kreml neodrazují od válečných ambicí. Nilsson je přesvědčen, že jeho cíle sahají daleko za proklamované ovládnutí Donbasu – Moskva usiluje i o Oděsu a odříznutí Ukrajiny od Černého moře.
„Vážné problémy v ruské ekonomice nemění strategické cíle ruského vedení ani jejich pohled na NATO a EU. Ovlivní ale, jak velkých a pokročilých vojenských schopností budou schopni dosáhnout,“ řekl Nilsson.