„Nestojím o pověst žurnalisty, který ‚sejmul‘ prezidenta. Spokojím se s reputací toho, kdo dokázal jako první říci, že císař je nahý. Najednou to vidí všichni,“ řekl Wolff v rozhovoru pro televizi NBC.

Wolffovi se v minulých letech podařilo kombinací zdvořilého pochlebování, vlivných kontaktů a obrovského sebevědomí proniknout do nejvyšších pater Bílého domu. Zejména svou suverenitou prý udělal na Trumpa veliký dojem a také tím, že stál mimo politiku. „Přisál jsem se na něj a získal takříkajíc půlúvazek v Západním křídle Bílého domu, aniž bych musel podepisovat jakákoli omezení stran toho, co nakonec zveřejním. Prostě jsem si tam sedl a vyzpovídal každého, koho jsem potkal,“ popisuje.

Hlavním zdrojem byl tehdejší vedoucí stratég Bílého domu Steve Bannon. S prezidentem se Wolff osobně zná od 90. let. „Volával mi často a nadával buďto mně, nebo si stěžoval na druhé,“ přiznává známý publicista, sloupkař a komentátor. Přesto je s podivem, že to s Trumpem dokázal takto sehrát, protože se o něm vědělo, že před více než deseti lety provedl podobný kousek končící veřejnými indiskrecemi i mediálnímu magnátovi Rupertu Murdochovi. Bylo by tudíž jen logické, že si na něj lidé okolo prezidenta a hlavně on sám měli dát veliký pozor. To se ale nestalo.

Veš v kožichu mediálního cara

Wolff v roce 2007 pronikl coby reportér magazínu Vanity Fair na plných devět měsíců do těsné blízkosti Murdocha. V roce 2008 pak o něm vydal velmi nelichotivou knihu Muž, který vlastní zprávy: V tajném světě Ruperta Murdocha.

Mimo jiné coby očitý svědek popsal dramatické scény následující poté, co magnát převzal deník The Wall Street Journal a propustil velké množství uznávaných novinářů. Na poradách prý nahlas snil o tom, že „zničí“ i celý svatostánek novinové kultury, list The New York Times. „Vyprávěl všem okolo, že až deník bude mít, dá na hodinu padáka celé redakci,“ napsal Wolff v obsáhlé reportáži pro Vanity Fair a později i v knize.

„To nejhorší z mediálního koktejlu“

V té také rozkryl komplikovaný rodinný systém magnáta, v němž se potkávaly děti ze tří manželství, a nepokrytě varoval před Murdochovou bobtnající mocí.

Fakt, že tento trik nyní zopakoval na Donaldu Trumpovi, nicméně Wolffa neshodil jen v očích prezidentových voličů, ale i na mediální scéně. Mezi americkými novináři nyní převládá názor, že „Wolff ztělesňuje to nejhorší z newyorského mediálního koktejlu“.

Prý si nedělá starosti se zdrojováním svých textů a především jde po pikantních informacích. Kniha o Trumpovi zcela jistě obsahuje mnoho nepřesností, ve výsledku však přináší podle recenzentů velmi pravděpodobný obraz dysfunkčních zmatků v dnešním Bílém domě.

„Nejsem politický reportér, nýbrž mediální, a Donald Trump není politik, je to me-
diální osobnost. To nás spojovalo. Většinu času jsme spolu probírali mediální témata,“ říká nyní Wolff.

Trumpovu prezidentskou kampaň přirovnává k filmu Mela Brookse Producenti z roku 1967, v níž muzikáloví producenti maskují zpronevěru narychlo spíchnutou otřesnou show, která k jejich zděšení prorazí a grandiózně uspěje.

„Trump dělá všechny chyby, které by prezident neměl dělat. Nechal mě psát, aby si vylepšil vlastní image, a teď řve, že na mě poštve právníky,“ směje se Wolff, jehož úspěch knihy nepokrytě těší. Trump v první reakci o knize prohlásil, že je „nudná“, což je termín, který vnímá velmi negativně. Dlouhé fronty lidí čekajících přes noc u knihkupectví ale svědčí o něčem brutálně jiném. Prezident se nyní snaží tvrdit, že k napsání knihy nedal souhlas, autor ale kontruje tím, že spolu dělali i regulérní interview.

Novinář, který má v mnohém ohledu podobné rysy jako jeho oběť, je povýšenecky přesvědčen, že s Trumpovým prezidentstvím je konec a hlavní otázkou už je jen to, jak bude onen konec vypadat. „Bude to jedno z největších vykolejení v dějinách. V každém případě může na druhé volební období absolutně zapomenout,“ prorokuje sebevědomě.

Bannon už hodil lehkou zpátečku. Cihly se netýká

Mezitím si sype menší porci popela na hlavu zmíněný a knihou citovaný exporadce Bílého domu Bannon. A od Wolffovy publikace dává pro jistotu ruce pryč. Vyvolal totiž značnou nelibost prezidenta tím, že vylíčil jako „vlastizrádnou, nevlasteneckou a zasr…ou“ schůzku v newyorské Trump Tower z června 2016. Zúčastnila se jí skupina lidí blízkých Trumpovi, včetně jeho syna Donalda, a hlavně ruská advokátka Natalja Veselnickaja.

V neděli Bannon řekl, že „vlastizrádcem“ nemyslel Donalda juniora, nýbrž šéfa kampaně Paula Manaforta, jenž byl kvůli kontaktům s Rusy z boje o Bílý dům stažen. Wolff ale trvá na původní verzi, nešlo prý o Manforta, nýbrž o Trumpa.

Z dalších výroků ve Wolffově knize už ale Bannon slevit nemíní – konkrétně potvrdil svá slova o tom, že dcera hlavy státu Ivanka Trumpová je „hloupá jako cihla“.