Itálie neprotlačila obrat k migrantům

Přibližně hodinový rozhovor se odehrál v Terstu na palubě vojenské plachetnice Palinuro u příležitosti 4. summitu EU se zeměmi západního Balkánu.

Ve skutečnosti šlo spíše o bilaterální setkání Merkelová-Gentiloni, protože francouzský prezident přišel později. V závěrečných prohlášeních trojice vyšly najevo opět názorové rozdíly.

„Itálie odvádí vynikající práci při přijímání uprchlíků a má na tomto poli velké zásluhy. My jsme připraveni přispět jak ke stabilizaci Libye, tak ekonomicky podpořit africké země, aby lidé nebyli nuceni odcházet,“ ujistila kancléřka.

A Macron sice uznal, že Francie ne vždy činila, co bylo její povinností v otázce uprchlíků, avšak dodal, že jeho země zcela jasně odlišuje běžence z občanských válek a lidi mířící do Evropy – tedy hlavně do Itálie – z ekonomických důvodů. „Připravujeme nový zákon, který má azylovou proceduru urychlit,“ podotkl.

Jinak řečeno: Francie nejen není ochotna otevřít své přístavy lodím s uprchlíky, ale bude dál na francouzsko-italské hranici odmítat vstup běženců, v drtivé většině původem z Čadu, Mali, Nigeru, Senegalu a dalších někdejších francouzských kolonií.

Itálie nahlíží na záležitost jinak. „Migrace nesmí zůstat mezi principy solidarity výjimkou a my se s ní nemůžeme potýkat v podstatě sami. A myslím, že v dané situaci se nedá příliš rozlišovat mezi těmi, kdo utíkají ze zemí s válkami, a těmi, kteří se snaží uniknout z oblastí, kde jim hrozí smrt hladem a suchem. My nemůžeme na svém území přijmout všechny,“ oponoval Gentiloni.

Neochotu ostatních států Unie potvrdil i Patrice Leggeri, šéf agentury Frontex: „Na varšavském setkání jsem vyslechl žádost Itálie, aby v některých naléhavých případech běženci mohli být vyloděni v přístavech mimo Itálii. Ale neslyšel jsem žádnou pozitivní odpověď ostatních států. To je politická otázka, a o ní Frontex nemůže rozhodovat.“

V Itálii se blíží parlamentní volby a otázka migrantů je v popředí. Důkazem je středeční cesta Luigiho di Maia, představitele Hnutí pěti hvězd, do Bruselu. Di Maio by se v případě vítězství ve volbách mohl stát premiérem.

„Někdejší předseda vlády Matteo Renzi a jeho ministr zahraničí Paolo Gentiloni, dnes premiér, se dopustili vlastizrady. V roce 2014 výměnou za shovívavost Bruselu vůči problémům italského veřejného dluhu souhlasili, že běženci budou vyloďováni jen v italských přístavech. Gentiloni o tom musí referovat v parlamentu,“ prohlásil.

To, že italská vláda skutečně souhlasila s vyloďováním v italských přístavech, není tajemství. Souvisí to se skutečností, že podle mezinárodního práva ztroskotanci mají být převezeni do „nejbližšího bezpečného přístavu“. A ty leží v Itálii.

Jenže obvinění opozice, že ve hře je zaprodání zájmů Itálie, jen prokazuje, v jakém duchu se ponese předvolební kampaň. A do jaké míry se nynější vláda, vedená Demokratickou stranou, ocitla mezi dvěma ohni.