Článek
„Ve svých různých vyjádřeních a jednáních opakovaně adoroval, či přinejmenším bagatelizoval jeden z nejhorších totalitních režimů 20. století, nacistické Německo, které mělo na svědomí nejhorší válku v lidských dějinách, genocidu milionů nevinných lidí a trýznivou okupaci mj. i českých zemí,“ stojí v dopise, který prezident adresoval Babišovi.
Prezident své rozhodnutí zaštiťuje výkladem ústavního práva. Opírá se o myšlenku, že „demokratický právní stát je oprávněn požadovat po veřejných funkcionářích splnění požadavku (politické) loajality“. Podle přesvědčení prezidenta však Turek svým jednáním principy a hodnoty ústavního řádu zpochybňuje, což mu dává pravomoc ho do ministerské funkce nejmenovat.
„Svými výroky vážně zpochybňoval důstojnost a rovnost žen a příslušníků různých menšin, minimálně zlehčoval násilné činy z nenávisti, a to i spáchané vůči malým dětem,“ vyčítá Pavel Turkovi. Odmítá také argumenty, které Turek, ale i jeho straničtí kolegové na jeho obranu používali.
„Počet, intenzita a dlouhodobý charakter svědčí o tom, že v jeho případě nejde o jednorázové excesy kupříkladu z mladické nerozvážnosti,“ napsal prezident.
Pavel uvedl, že nejmenování Turka je podle něj v souladu s Ústavou. Premiérovi nabídl další setkání, kde mohou otázku obsazení ministerstva životního prostředí konzultovat. Babiš pro ČTK uvedl, že dopis přijal a chystá se ho probrat s partnery na pondělní schůzce koaliční rady.
