„Slyšel jsem, že to zaznělo z Washingtonu. Jakési anonymní zdroje přemílají informaci o tom, že se nyní v Bílém domě plánuje zvažování různých variant a že taková varianta tam také zazněla,” řekl Lavrov. Poté, co selhalo v září příměří, a rozhořely se líté boje o Aleppo, nechal americký prezident znovu posoudit všechny možnosti řešení syrské krize. Na stole je opět vojenské řešení. [celá zpráva]

Podle Lavrova se dokonce zvažuje bombardování syrských základen.

„Toto je velmi nebezpečná hra vzhledem k tomu, že Rusko - které je v Sýrii na pozvání legitimní vlády této země a má v ní dvě základny - tam má své protivzdušné obranné systémy k ochraně těchto zařízení,” zdůraznil šéf ruské diplomacie v rozhovoru poskytnutém ruské televizi, jehož text ministerstvo zahraničí zveřejnilo na svém webu.

V pátek ruská Státní duma ratifikovala rusko-syrskou smlouvu, která dává Moskvě právo zřídit na syrském území stálou leteckou základnu. Rusko už vyslalo do Sýrie několik systému protivzdušné ochrany S-300 a nyní i vylepšenou verzi S-300VM, určenou zejména proti balistickým raketám a střelám s plochou dráhou letu. [celá zpráva]

Lavrov je přesto přesvědčen, že tento scénář nenastane: „Myslím, že tam 'horké hlavy' nicméně budou uklidněny a budou se v tomto ohledu chovat seriózně.” Lavrov je přesvědčen, že s tímto postupem nesouhlasil americký prezident Barack Obama.

Rusko čelí agresivní politice USA

Ruský ministr přitom zmínil, že USA podnikají agresivní kroky, které ohrožují bezpečnost Ruské federace: „V srdci americké politiky k Rusku je nyní ukotvena agresivní rusofobie. A není to jen slovní rusofobie, ale agresivní kroky, které mohou skutečně vážně poškodit naše národní zájmy a představují hrozbu pro naši bezpečnost.“

Ministr jmenoval zejména americkou přítomnost u ruských hranic, rozmístění protiraketového štítu ve východní Evropě a sankce uvalené na Moskvu kvůli Ukrajině.

Zablokovaná Rada bezpečnosti

Lavrovova ostrá rétorika přišla poté, co se nepodařilo přijmout v Radě bezpečnosti  OSN rezoluci, která by umožnila zklidnit situaci v Aleppu.

Moskva nejprve vetovala francouzsko-španělský návrh, který počítal s vyhlášením bezletové zóny nad městem. Pak neprošel ani ruský návrh, který s jejím ustavením nepočítal, protože na ní Západ trvá. Naopak Kreml chce, aby se oddělila Západem podporovaná umírněná opozice od radikální.