Sejm přitom nedávno projednával dva návrhy nových interrupčních zákonů – první předložili katoličtí aktivisté požadující právě totální zákaz potratů včetně případů, kdy se žena stane obětí znásilnění.

S druhým a naprosto opačným přišly ženské iniciativy – ty v něm žádaly liberalizaci nyní platných interrupčních pravidel, jež jsou v Polsku mimochodem ve srovnání s řadou jiných evropských zemí jedna z nejpřísnějších vůbec.

Sejm plně ovládá vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) a její poslanci všemi hlasy podpořili návrh katolíků na totální zákaz. Ženská iniciativa nedostala od PiS jediný hlas a byla tak umlčena v zárodku. Debatu o potratovém zákonu pak PiS přesunula do výborů.

Načež Szydlová po překvapivě silném Černém pondělí prohlásila, že „my zpřísnění interrupčního zákona nechystáme“, a od návrhu na totální zákaz se distancovala.

„Asi jsou za tím němečtí vojáci“

„Tak kdo to tedy před pár dny v Sejmu vlastně ten návrh schválil a protlačil do výborů, které kontroluje konzervativní strana Jaroslawa Kaczyňského? Asi tedy němečtí vojáci,“ komentoval vládní obrat ironickou otázkou portál Natemat.pl.

Přidal i oficiální statistiku o potratech v zemi za rok 2015: na 20 miliónů polských žen jich připadlo podle úřadů ani ne tisíc, přičemž se odhaduje, že 150 až 190 tisíc Polek je kvůli už trvajícím omezením interrupcí nuceno volit potrat ilegální, a to v drtivé většině v cizině. Je veřejným tajemstvím, že nejčastěji kvůli tomu míří do Česka.

List Gazeta Wyborcza upozornil, že akce Černého pondělí jako vzpoura proti vládním plánům předvedla, že ženy dokázaly „strčit nohu do dveří, které je třeba vylomit“.

Podle listu „PiS nečekala, že se zvedne protest, který zachvátí celé Polsko. V zemi propukla krize a vládní strana neví, co má teď dělat a jak ji překonat. Zřejmě se bude snažit ji prostě nějak přečkat.“