USA tajně jednají o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích

Tajná jednání přicházejí v době, kdy se americký prezident Donald Trump chystá stahovat vojáky a kritické nejaderné zbraňové systémy od evropských spojenců. Náměstek šéfa Pentagonu Elbridge Colby již dříve veřejně prohlásil, že USA budou i nadále používat své jaderné zbraně k ochraně členů NATO, i když evropští spojenci převezmou vedení v oblasti konvenčních sil.

Rozmístění více jaderných zbraní v Evropě by odpovídalo Colbyho návrhům na lepší organizaci NATO.

Američané naznačili, že jsou otevření k dalšímu nasazení nad rámec stávajících šesti zemí hostících bombardéry schopné nést jaderné zbraně. Podle listu Financial Times, který se odvolává na tři zdroje obeznámené se situací, se USA domnívají, že by tento krok umožnil více zemím nasadit tzv. letouny s dvojitou schopností (DCA), které jsou schopny nést konvenční zbraně, ale také provádět jaderné údery.

Země na východním křídle NATO, včetně Polska a některých pobaltských států, se o tento „jaderný deštník“ zajímají a měly zájem o potenciální hostování strojů DCA, uvedl list. Mezi jejich argumenty patří ruská invaze na Ukrajinu a také ​​opakované hrozby ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně jaderných schopností Kremlu.

Americké bombardéry nebo útočné letouny schopné nést jaderné zbraně jsou v současné době nasazeny v Británii, Francii, Německu, Itálii, Belgii a Nizozemsku. NATO toto uspořádání dlouhodobě považuje za klíčovou součást kolektivního odstrašování, což je základní strategie aliance k předcházení konfliktům, které kromě vojenské připravenosti vyžaduje také politickou jednotu.

Odborníci odhadují, že v rámci programu je od roku 1954 na základě plánů vypracovaných na vrcholu studené války na základnách v Evropě rozmístěno přibližně sto amerických jaderných bomb B61. Uloženy jsou ve vojenských zařízeních chráněných americkými silami a použít se smějí pouze na příkaz Washingtonu.

Evropské armády provozující americká letadla schopná nést jaderné zbraně, jako jsou F-35A či starší F-15, se pravidelně účastní cvičení pod vedením USA.

Jednání o umístění vlastních taktických jaderných zbraní na zahraničních základnách poprvé v historii vede také Francie, připomněl deník The Telegraph. S prezidentem Emmanuelem Macronem na toto téma již hovořili zástupci Německa, Švédska a Polska. S Norskem Francie už dokonce podepsala dohodu o alianci v oblasti jaderné obrany.

Rusko již dříve obvinilo Evropu z plánování vytvoření jaderného štítu nezávislého na americkém. Moskva uvedla, že takové kroky by vedly ke „konečné patové situaci“ mezi Evropou a Ruskem a „vážně by přiblížily vyhlídku na přímý konflikt“. Z realizace plánu na evropský jaderný štít podezříval Kreml právě Francii.